WELLINGTON (ČTK a redakce Babylonu, 12. 9. 2006) – V nemocnici v novozélandském Aucklandu zemřel v neděli večer ve věku 88 let král tichomořského souostroví Tonga. Taufaúahau Tupou IV., který se v roce 1976 dostal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejtěžší monarcha světa, bude v čele státu vystřídán nejstarším synem.

Ve 14 letech patřil Tupou IV. k předním sportovcům Tongy; skákal o tyči, hrál tenis, kriket a ragby. Později ale jako většina jeho spoluobčanů začal mít problémy s obezitou. V roce 1976 získal světovou publicitu, když se dostal jako nejtěžší monarcha světa do Guinnessovy knihy rekordů. Váha na tonžském letišti, která ho jediná v zemi unesla, ukázala tehdy 209 kilogramů. Do roku 1985 se králi nicméně podařilo zhubnout na 139 kilogramů, později údajně ještě shazoval váhu a zároveň vedl rozsáhlou kampaň proti nadváze, v jejímž rámci vyzýval své poddané, aby se udržovali v kondici.

V posledních letech trpěl Tupou IV. blíže nespecifikovanými zdravotními problémy a od dubna se léčil na Novém Zélandu. Pouze v červenci se krátce vrátil na Tongu, aby zde oslavil 88. narozeniny. V neděli před půlnocí místního času oznámily tonžské úřady jeho úmrtí. „V království Tonga zapadlo slunce,“ uvedl ve svém prohlášení královský palác.

Královský pohřeb se uskuteční 19. září a státní smutek potrvá téměř rok, napsala agentura AP. Budovy v hlavním městě souostroví Nukua’alofě jsou nyní potaženy suknem černé a fialové barvy, tradičními odstíny smutku v monarchii. Tonžský tisk Tupoua IV. ocenil jako monarchu, který pomohl modernizovat zemi, ale zároveň uchovat její kulturu.

Stop komunistickým choutkám

Tupou IV. se během své vlády těšil velké úctě svých poddaných a respektu vůdců jiných tichomořských zemí. Nicméně v posledních letech začala jeho popularita upadat. V loňském roce vyšly do ulic tisíce obyvatel království, aby protestovali proti feudálnímu režimu a žádali veřejné vlastnictví klíčových výrobních prostředků a celkovou demokratizaci poměrů (podle všeho byli svedeni komunistickými agitátory – pozn. Bab.). Ke změnám v tomto směru pravděpodobně nedojde. Nástupcem zesnulého vůdce ostrovů, které těží především z turistického průmyslu, zemědělství a rybolovu, se stal sedmapadesátiletý korunní princ Tupouto’a, který dnes složil přísahu jako nový král Tupou V. Korunovace se údajně bude konat až po skončení státního smutku.
TONGA, poslední monarchie v jižním Pacifiku, sestává ze 170 korálových ostrovů

Král Tupou IV. vládl malému království se 105 000 obyvateli od roku 1965, a stal se tak jedním z nejdéle působících moderních monarchů světa po panovnících Thajska, Británie a Samoy.

Redakce Babylonu tímto rovněž upozorňuje na skutečnost, že tradiční Tříkrálový pochod za monarchii se pomalu, ale jistě blíží. Šestého ledna 2007 bude totiž už co nevidět. Takže si chystejte masky a kroje do průvodu a pilně se učte slova i nápěv hymny Zachovej nám Hospodine.

Podrobnější informace o Království Tonga přináší encyklopedie Státy a jejich představitelé nakladatelství Libri:

TONGA

Ve starší literatuře Přátelské ostrovy. Ostrovní stát v jihozápadní části Tichého oceánu (asi 650 km východně od Fidži), který tvoří 169 ostrůvků (udávány jsou různé počty a podle toho se pohybuje i celková rozloha 669-779 km²). Ostrovy jako první Evropané navštívili roku 1616 Nizozemci, v roce 1773 je pro přátelské přijetí domorodci pojmenoval James Cook jako Přátelské ostrovy (Friendly Islands). Od počátku 19. století tu působily evropské misie. Pomocí britského vlivu zemi sjednotil v roce 1845 zakladatel dnešní dynastie a roku 1875 vytvořil monarchii s ústavou podle evropského modelu. V letech 1900-70 bylo království pod britským protektorátem, v roce 1970 byla vyhlášena plná nezávislost v rámci Commonwealthu. Teprve v roce 1999 země vstoupila do OSN. V čele Tongy (jméno odvozeno od největšího ostrova Tongatapu) stojí dědičný monarcha z dynastie Tupou.

Obyvatelstvo tvoří Tongané (99 %, Polynésané), minority míšenci a Evropané. Věřící jsou převážně protestanti (70 %, metodisté aj.), dále katolíci (20 %), mormoni aj.

KRÁLOVÉ
Dynastie Tupou
1845-1893 George Tupou I.
1893-1918 George Tupou II.
1918-1965 Salote Tupou III. (královna)
od 1965 Taufa’ahau Tupou IV.
Převzato z: http://www.libri.cz/databaze/staty/podlist.php?id=176

Královna Salote (*1900) proslula ve své zemi též jako básnířka a hudebnice.