Z návštěvy výstavy Anselma Kiefera v BnF v Paříži

Ve Francouzské národní knihovně v Paříži skončila 7. února výstava uměleckých knih (deníků?) německého výtvarníka Anselma Kiefera. Paralelně pak probíhala do 16. dubna v Centre Pompidou retrospektivní výstava jeho celoživotní práce uspořádaná u příležitosti 70. narozenin umělce. Zahájení výstav bylo očekávanou pařížskou kulturní událostí konce minulého roku. Podobná retrospektiva byla představena v Royal Academy v Londýně v roce 2014.

Anselm Kiefer se narodil v roce 1945 v Donaueschingenu. Do počátku 90. let se zabýval především tématy z německé historie. Od roku 1993 se usadil ve Francii a postupně přešel na témata přírody a kosmogonie. Své monumentální obrazy a sochy vystavuje po celém světě.

Zřejmě poprvé, alespoň ve francouzském kontextu, se výstava v pařížské knihovně zaměřila na Kieferovy knihy, které tvoří tu nejintimnější část jeho tvorby. Je podivuhodné, že až teď. Návštěvník okamžitě pochopil, že kniha stojí nejen v centru Kieferovy umělecké práce, ale i intelektuálního hledání. Kniha byla i prvním mediem, kterým na sebe Kiefer ještě jako student výtvarné akademie v Karslruhe upozornil. V době, kdy byla v Německu nacistická minulost ještě tabu, vytvořil první uměleckou knihu s fotkami, na kterých, na různých místech Evropy, hajluje v uniformě svého otce. Toto provokativní „probuzení paměti“ pak na dlouhou dobu předurčilo historickou orientaci jeho umělecké práce. Sám Kiefer vytvářel k výstavě scénografii a umožnil tak nahlédnout do svého ateliéru a knihovny. Návštěvníci se mohli chronologicky i tématicky seznámit s více než stovkou autorských knih z let 1968-2015, doplněnou několika obrazy a sochami inspirovanými knihou. Tyto knihy-deníčky jsou vytvořeny v různých velikostech, z různých materiálů (od 80. let převážně z olova), v jediném exempláři. Postupně se proměňují v „knihy-sochy“ . Tematicky jsou zasvěcené historii, mytologii, kosmogonii, židovské mystice, spisovatelům, ženám či přírodě. Podle samotného autora představují více než 60 procent jeho tvorby. (Pro zájemce o podrobnější informace a reprodukce vydala BnF krásný katalog Anselm Kiefer. L’alchimie du Livre, BnF, Editions du Regard, 2015, 39 €.)

V čem je aktuálnost výstavy, jejíž hlavním mediem je olovo, melancholicky hledí do minulosti a hledá tam odpovědi na existenční otázky? V ponoření návštěvníka do problému historické paměti. Historická paměť samozřejmě není jen to, co se událo, ale především to, co je v individuální či kolektivní paměti neustále přítomno a zásadním způsobem ovlivňuje současnost. Podmiňuje každého jedince, ale zároveň mu nechává svobodu utvářet svoji budoucnost. Jeden z největších paradoxů lidského putování po tomto světě. Kiefer jde cestou, která souvisí s jeho tradičním pojetím umění. Před minulostí neutíkal, ani ji nepřehlížel, postavil se k ní čelem a svým tázáním ji učinil současnou i budoucí. Je to cesta ponurá, melancholická, nostalgická. Je hledáním, jak se s problematickým dědictvím vypořádat. Co je v knize, kterou nemohu číst? – ptá se sám autor nad jednou ze svých olověných knih. Možná právě to, co bude – odpovídá jejich zaujatá čtenářka.

Marie Kopecká, Paříž

Anselm Kiefer – Glaube, Hoffnung, Liebe. 1984-6.