Zákon proti kouření čili Ústava Republiky Nakládaných okurek

S úžasem jsem si přečetl nový protikuřácký zákon, což je elaborát bezmála dva a půl krát rozsáhlejší než Ústava, a taky by to ústava mohla být – Republiky volů a okurek. Není to ovšem jen rozsah normy, co v člověku vzbudí chuť někoho nakopnout do zadku – podobně je na tom i její obsah a forma. Na ukázku namátkou jeden odstavec:

Orgán ochrany veřejného zdraví vykonává kontrolu dodržování povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 3 odst. 2 písm. a) až c), § 3 odst. 3, § 5, pokud jde o stánky s občerstvením, provozovny stravovacích služeb a ubytovací zařízení, § 8 odst. 1 písm. e) až g) a k), § 8 odst. 2 v prostorech, kde kontroluje zákaz kouření, § 9, § 10 písm. a) až c), § 11 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. a) až c), e) a g), § 11 odst. 3 a 4, § 13, pokud jde o stánky s občerstvením, provozovny stravovacích služeb a ubytovací zařízení, a § 16.

Co je horší, cigára nebo nakládaný okurky? foto Pixabay

Ačkoli se normě říká „protikuřácký zákon“, vztahuje se nejen na tabák, ale na drogy obecně, včetně alkoholu:

Prodejce se dopustí správního deliktu tím, že prodá tabákový výrobek, kuřáckou pomůcku, bylinný výrobek určený ke kouření nebo elektronickou cigaretu na akci určené převážně pro osoby mladší 18 let, nezajistí, aby byly umístěny na vyčleněném místě, nesplní označovací povinnost, prodá nebo podá alkoholický nápoj… nebo třeba v hospodě prodá nebo podá alkoholický nápoj osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že alkoholický nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by vzhledem k předchozímu požití alkoholického nápoje mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek…

Ha ha.

Provozovatel zábavního prostoru nebo pořadatel akce (stejně jako provozovny nebo taky zoologické zahrady!) se dopustí správního deliktu tím, že nevyzve osobu, která nedodržuje zákaz kouření nebo používání elektronické cigarety na místě nebo akci, na nichž je kouření nebo používání elektronické cigarety zakázáno, aby v tomto jednání nepokračovala nebo aby prostor opustila…

Za správní delikt zákon stanoví pokutu od 10 000 Kč do 1 000 000 Kč a spolu s ní lze uložit i zákaz činnosti do 6 měsíců nebo i na 2 roky. Bude muset ZOO v Troji, která má rozlohu x-hektarů, do zahrady instalovat síť kamer a kontrolovat, zda tam někdo nekouří, a přitom mít v záloze četu bodyguardů, aby kvůli nedisciplinovaným návštěvníkům, kteří si zapálí, na půl roku ZOO nezavřeli?

Celá věc je, mimo jiné, jen další buzerace živnostníků a ztížení existence podniků, na které stát přenáší odpovědnost za jiné: má to fungovat jako na vojně, kterou dělají mazáci – tedy dohled za lampasáky vykonávají ti, kteří jsou sami objektem dohledu. A zákon k tomu účelu zavádí i nový druh podfízla: „osobu pověřenou kontrolou“!

Přestupku „na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek“ se pak dopustí například i ten, kdo neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku, nebo neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku…

A co drogy, eufemisticky nazývané léky, tedy chemikálie, kterými se obyvatelstvo tráví od rána do večera po tunách? Ty jsou zřejmě nedotknutelné, protože byznys, který je s nimi spojený, je jeden z největších.

Celé je to obludné pokrytectví. Násobně škodlivější než cigarety je polétavý prach, před kterým – na rozdíl od kouře z cigaret – člověk neunikne, je spojen s automobilovým provozem a zasahuje životní prostředí plošně. Na auta ovšem nikdo povinně nelepí upozornění, že jejich provoz škodí zdraví, ačkoli statisíce lidí ročně kvůli znečištěnému ovzduší onemocní a tisíce jich na následky prachem a smogem zamořených plic umřou.

Jedy jsou všude kolem nás a hlavně v nás, díky potravnímu řetězci, a nikdo neví, co to udělá s lidským pokolením ve třetí či čtvrté generaci – třeba se budou rodit samí kreténi, nebo lidi bez jakékoli imunity, kteří budou chcípat na rýmu. Místo chemických bomb v lidském organismu bojuje establishment proti starým kulturním drogám, které patří k lidské (i zvířecí) společnosti (přirozenosti?) tisíce let a pokud člověk chce, může se jim vyhnout, nejít do zakouřené hospody (na pracovištích je kouřit zakázáno tak jako tak), zatímco prachu, smogu a jedům vyhnout se je prakticky nemožné.

Celá věc má vůbec dosti odpudivý kulturně-civilisační rámec. S třeštěním o fyzickém zdraví přišla nacistická moderna ve 30. letech minulého století. Třetí říše nutila lékaře účastnit se agresivních protikuřáckých kampaní, ministerstvo práce zavádělo programy zdravé výživy a správné životosprávy, byly organizovány kampaně za zdravý životní styl, bylo podporováno vegetariánství, bylinná léčba, homeopatie, fyzioterapie, propagovány ozdravné pobyty u moře, v horách, v lázních, v módě bylo hnutí za svobodné tělo, nudismus, sexuální emancipace, standardní i alternativní medicína…

Fašismus, ať levé či pravé provenience, byl sociálně-inženýrskou futurologickou visí, která se stavěla proti úpadku a degeneraci. Základní fašistický imperativ zněl: čistit, sterilizovat, ozdravovat, bojovat se špínou, kouřením, alkoholismem, stejně jako s dekadentním myšlením, kulturou, chováním… Vražedné fikci o zdravé, fyzicky i psychicky silné, šťastné společnosti propadly statisíce plánovačů – lékařů, biologů, urbanistů, společenských, stejně jako přírodních vědců. Heil Hitler!

Pochopitelně to neznamená, že by člověk neměl žít odpovědně a nedbat o své zdraví, mimo jiné – i když to vyžadovali nacisté. To je ale věc každého dospělého a svéprávného člověka. Něco jiného je, když na místo individuální odpovědnosti nastoupí státem autoritativně prosazovaná ideologie zdraví. (À propos, to je asi to jediné, co je na dnešním panu prezidentovi sympatické, že na výše uvedené zvysoka kašle – no, v zájmu ČR by na zdraví mohl kašlat ještě o něco výš).

Celý protikuřácký zákon je jen dalším krokem v rozšiřování totalitních nároků státu na život člověka, v odnímání odpovědnosti lidem za jejich život a v omezování všeho, co je založeno na autonomním, nezávislém rozhodování. Plíživá nacistická mentalita, která „bojuje“ za morálku, zdraví, životní návyky, hygienu etc. zákony, nařízeními, státní represí, chce mít společnost sterilní, něco jako jsou nakládané okurky, nebo jako je vykastrovaný vůl, který se nechá vodit na ohlávce sem tam, aniž by ho přitom cokoli napadlo a ani nemusí, protože stát za vola myslí i mrdá (inseminuje). To je jezeďácký ideál. Ech.

P.S. Už dvacet let nekouřím, ale asi si zase zapálím – třeba až budu v ZOO.