Stejně jako v roce 2016 i letos King Crimson vyprodali dva koncerty v pražském Forum Karlín. Už při pohledu na podium zaujalo netradiční rozestavení kapely. Dole jsou tři bicí soupravy trojice Mastelotto, Stacey, Harrison a z horního stupínku se linuly tóny pánů jmenujících se: Fripp, Jakszyk, Collins, Levin a Riefin. Letošní turné s názvem Nejistá doba se koná padesát let od vzniku kapely, kterou tehdy založil Robert Fripp.

Koncert začal fantastickou souhrou bicí sekce v bubenickém intru a po té přešel do skladby Pictures of a City z druhého alba In the Wake of Poseidon z roku 1970. Už tady se ukázalo, že skladby, které budou znít celý večer, kapela hraje v odlišný aranžích, než jak je známe ze studiových nahrávek. Hlavní zpěvák Jakko Jakszyk má podobnou barvu hlasu jako jeho předchůdci Greg Lake a John Wetton, a tak vyznívají všechny klasické písně velmi přirozeně což se ukázalo i v další skladbě Cirkus. V první polovině koncertu zazněla také mellotronová hymna Epitaph, instrumentální Red, ve které čaroval na saxofon Mel Collins, vynikající One More Red Nightmare nebo další skvělé číslo Discipline. Vše proloženo hudebními zvraty na hranici free jazzu nebo moderní vážné hudby.

Od začátku druhé poloviny se zlepšil už tak dobrý zvuk a po skvělé první polovině jako by kapela nabrala ještě větší obrátky a vše ještě více gradovalo. Bicí souhra a souboje, které trojice bubeníků předváděla, se dají bez přehánění označit za famózní. Po zlepšení zvuku také více vynikla basová hra Tony Levina, který měl zajímavý vstup v písni The Letters, a více vyzněla sólová hra Mel Collinse. Robert Fripp se zaskvěl sólem ve skladbě Easy Money a dá se říct, že druhá polovina koncertu přinesla větší prostor pro jednotlivé hráče. Frip po celou dobu čaroval ve své hudební laboratoři umístěné v pravém horním rohu podia a vystřídal značné množství zvuků. Během celého koncertu King Crimson mistrně pracovali s dynamikou hudby a zvukovou paletou. Dalším vrcholem koncertu byla dvojice skladeb In the Court of the Crimson King a 21 Century Schizoid Man z kultovní první desky. Poslední jmenovaná uzavřela program a už přišel čas na jeden přídavek. Tím byla podle mého názoru nejkrásnější melodie progrocku 70. let  skladba Starless z alba Red.

Co říct závěrem? Turné nese název Nejistá doba, ale my jednu jistotu máme. Měli jsme možnost slyšet jednu z nejlepších kapel hudební historie a jednoznačně vynikající koncert s dobrou atmosférou a dobrým zvukem. Hudba King Crimson plná rytmických a harmonických zvratů není pro každého, ale kdo jí dokáže naslouchat, dostane se s její pomocí do hudebního nebe.

Určitě je zajímavé se podívat na oficiální web King Crimson, kde najdete pražský foto report baskytaristy Tony Levina a v nejbližších dnech také možnost stáhnout nahrávku z pražského koncertu (web KC a nahrávka).

KING CRIMSON 

Robert Fripp – kytara, klávesy

Jakko Jakszyk – kytara, zpěv

Mel Collins – saxofony, flétny

Tony Levin – baskytary, Stick, doprovodný zpěv

Pat Mastelotto – akustické a elektronické bicí a perkuse

Gavin Harrison – akustické a elektronické bicí a perkuse

Jeremy Stacey – akustické a elektronické bicí a perkuse, klávesy

Bill Rieflin – Mellotron, klávesy, Fairy Dusting

playlist

1. část

Drumsons of Delight, Pictures of a City, Cirkus, Dawn Song, Skirmish, Epitaph, Red, One More Red Nightmare, Discipline, Radical Action 3, Meltdown, Radical Action 2, Larks Tongues 5

2. část

A Blessing of Drumsons, Neurotica, The ConstruKction of Light, Indiscipline, The Letters, Cadenzae, In the Court of the Crimson King, Larks 4, Easy Money, Larks 2, Islands, 21 century Schizoid man, přídavek: Starless