Výbor na obranu Ivana Jirouse vydal 7. února 89 bilanční zprávu. Když Jirouse po páté v roce 1988 zavřeli za petici Tak dost!, kterou sepsal v reakci na utýrání Pavla Wonky, organizovali jsme na jeho podporu řadu akcí a spolu s Honzou Brabcem, Ivanem Lamperem, Davidem Němcem a Sašou Vondrou jsme založili zmíněný Výbor. Mimo jiné jsme tehdy sbírali podpisy pod petici za Magorovo propuštění především mezi rockery různě po koncertech. Ukázalo se, že nemálo z nich vnímalo rockovou hudbu nejspíš vlastní prdelí. Napsal jsem o tom tehdy do bulletinu Českých dětí Koruna:

Hotel Tichý, 17. listopad 1988, koncert Garáže a Půlnoci

Sbíráme podpisy už v davu na ulici, který se nemůže dostat do přeplněného sálu. Je tu hodně známých, takže podpisů rychle přibývá. Plno třicátníků odmítá podepsat. Nechápu to, jestli se bojí? V sále sbíráme podpisy dál. Všichni, kteří chtěli podepsat, podepsali. Hraje Půlnoc. Stojíme pod pódiem a skandujeme – svobodu Jirousovi! Estébáci na balkóně (měli předem v hotelu zamluveno několik pokojů!) vejraj jako vrány. Burani se svým uslintaným zájmem.

Lucerna, 4. prosince 1988

Hraje zde asi osm kapel. Sbíráme podpisy po celé Lucerně. Opět lidé přes třicítku neochotně podepisují. Bouřliváci sedmdesátých let. Lidi, kterým je blbý odmítnout, se podepisují nečitelně! Člověk má chuť, když vidí ty ksichty, toho nechat. Nejlepší jsou sedmnáctileté holky. Nevědí, kdo je Jirous a prosí mě, abych jim o něm něco pověděl. Okamžitě podepisují. Jeden kluk se mě ptá, jestli to má vůbec smysl, ty podpisy, jestli se tím něco změní. Odpovídám, že se nezmění nic, ale že ty podpisy jsou pro Magora. Sebráno asi tři sta podpisů, z toho dobrá stovka nečitelných. Některé kapely (Zóna A, Ex) věnovaly Jirousovi skladbu. …

Mezi podepsanými je například v podzemních strukturách vysmívaný Vladimír Mišík. Naopak tam nejsou někteří bývalí členové Plastic People.

-ppl-