Není slabého voliče, pouze slabých kandidátů. Jiří Drahoš byl dobrý kandidát, přesto byl nakonec slabým. Nepodařilo se mu totiž sesbírat všechny hlasy svých vyzyvatelů a posléze podporovatelů z  1. kola.

Sice jich nepoztrácel mnoho (344 000 z 1 676 000 hlasů, nezískal-li zároveň žádné nové), ale stačilo to přesně na těsnou prohru. Zemanovi se totiž povedl husarský kousek, a to kombinací dvou faktorů. Přivést k druhému kolu o 400 000 voličů více oproti prvnímu a v něm získat skoro o 868 000 hlasů více oproti prvnímu. Dva týdny naděje a optimismu se tak ukázaly chimérou, nejvíce pak hypotéza, že 1. kolo věrohodně ukázalo Zemanův volební potenciál. Neukázalo, čímž se opět vracíme k slabým kandidátům. Porazit Zemana měla být hračka a možná také mohla být.

Stačilo postavit kandidáta, který respektuje vzdělání, zásluhy, moudrost, ví, co je stud, dokáže diferencovat hodnoty, pracovat s fakty a mnoho dalšího, co je Zemanovi cizí. A zároveň kandidáta, který ovládá aspoň trochu to, co Zeman. Říct na kameru celou větu, aniž by přemýšlel, kdy ji ukončit a nesklouzával do frází. To druhé se bohužel nepovedlo a Jiří Drahoš nebude mít příležitost ukázat, že by se to časem možná i snadno doučil. Je to tak další promarněná příležitost, pro voliče odmítajícího populismus a destrukci liberálního právního státu již několikátá v řadě. A možná není na místě ukájet se pocitem, že bude další. Není to jisté.

Stejně jako nikdo není ostrov i jednání a chování člověka je více či méně ovlivnitelné. Jestliže zde byl pět let prosazován diskurs dvou různých kategorií občanů, adorace lži a výmyslů jako legitimní součásti společenské diskuse, ponižování a dehumanizace společenských skupin ať sociálních nebo náboženských, absence důstojnosti i studu, když se chováme jako prase, vytvářejí se samovolně nová pravidla a normy, která dříve nepředstavitelnému umožní stát se běžným. Obtížně definovatelných entit jako mravnost nebo etika se zbavujeme a nahrazujeme je něčím snadno kvantifikovatelným, třeba počtem traktorů. Toto prostředí destruktivní k nárokům na nás samé má či mělo vliv již nyní, a teď získává dalších pět let k vytváření svých norem, s kterými se nemusíme ztotožnit, ale budeme v nich žít jako v něčem samozřejmém, což bohatě stačí. I když sám Zeman bude definitivně minulostí, využít novou šanci v příští volbě bude ještě těžší. I když asi ne tolik, jako vygenerovat a nalézt silného kandidáta. Současné středopravicové strany by mohly vyprávět.