Já jsem v roce 1989 na Letné byl. A to byla demonstrace, která měla smysl. Podle mého skromného názoru dnešní demonstrace sice smysl nemají, ale když se tam někdo chce přijet vyřádit, ať to dělá …

Já uklidňuji společnost tím, že jednám s politiky. Nebudu jednat se zběhlým studentem, který by měl dokončit svá studia a na trhu si najít nějaké zaměstnání, protože organizace protivládních demonstrací rozhodně není perspektivní profese …

V parlamentní demokracii jsou možné jen dva způsoby, jak odvolat premiéra. Prvním jsou parlamentní volby a druhou vyslovení nedůvěry vládě ve sněmovně …

vypouštěl prezident svá hradní moudra do éteru v neděli na radiu Frekvence 1 na adresu probíhajících protivládních demonstrací a jejich organizátora Mikuláše Mináře.

Ne že by mělo smysl polemizovat se zběhlým prognostikem, který falšoval i čísla, ale vezměme si Zemanovo blahosklonné plkání ke všemu a o ničem za mustr k tomu, jak političtí hochštapleři shlíží na demokracii – respektive vybírají si z ní selektivně to, co se jim právě hodí, a Ústavu mají nejspíše za toaletní papír.

Právo se shromáždit a svobodně vyjádřit svůj názor je základní občanské právo, které nejenže není v rozporu s volbami či parlamentem, ale stejně jako ony je neodmyslitelnou součástí systému zvaného demokracie – bez něj by volby stejně jako parlament ztratily svůj smysl.

Demokracie se nekoná jednou za čtyři roky u voleb, a pak – děj se vůle boží, ale je to každodenní starost  o věci veřejné, na prvním místě o kontrolu a výkon moci. Legitimita zvolených či jmenovaných funkcionářů i politických stran není jednou provždy (na čtyři či více let) daná, ale je oslabována tím, jak politici a strany neplní své předvolební sliby a program, s kterým šli do voleb a díky kterým získali svůj mandát. S tím se pojí i určité zásady.

Není pravda, že premiér může odstoupit jen dvěma Zemanem uvedenými způsoby: především může – má rezignovat sám ve chvíli, kdy existuje závažné podezření, že se dopustil trestného činu, neřku-li když začne být trestně stíhán, stejně jako když se ocitne v mnohonásobném střetu zájmů, kdy může ze své funkce ovlivňovat dotace, zákony, různá zvýhodnění a výjimky pro své podniky, kterých se ve skutečnosti nikdy nezbavil, nebo pomocí finanční správy získávat informace na svou konkurenci, znepříjemňovat jí život, nebo ji dokonce likvidovat a zásadním způsobem tak narušovat volnou hospodářskou soutěž, demokratická práva a svobody.

Nebo si ze své pozice jednoho z nejbohatších lidí v zemi kupovat média, znesnadňovat kontrolu moci stejně jako zveřejňovat na své politické konkurenty různé prefabrikované kauzy, vyrobené na zakázku premiérova politického byznysu – tedy podnikání s krytím státu a využitím státu a jeho institucí – armádou placených špiclů a narušovat tak vedle volné ekonomické soutěže i volnou politickou soutěž, obcházet pravidla hry zvané parlamentní demokracie, popírat vůbec její smysl.

Demokracie, její fungování a ekonomická prosperita je založena na transparentnosti, pluralitě a vyváženosti moci. Demokratická fair play, otevřená soutěž platí jen tehdy, pokud pravidla platí pro všechny stejně včetně toho, že se na premiéra vztahuje právo stejně jako na bezdomovce pod mostem.

Ke kontrole moci, k demokracii, která funguje – vedle parlamentu, nezávislé justice, policie, médií, veřejnoprávních institucí, universit … – patří i veřejné protesty. Jedu dnes podpořit protestující mimo Prahu.