Intonarumori Concerto pro hučák, vřeštník a rachotník

Překvapení Berg orchestru

Berg orchestr pod vedením Petera Vrábela je znám pražskému publiku již řadu let jako interpret zakladatelů avantgardy 20. století (např. Schönberg, Stravinskij), klasiků moderny 20. století (např. Honegger, Šostakovič, Cage) i současných skladatelů ať už zahraničních nebo našich, včetně nejmladší skladatelské generace.

Z hlediska dramaturgie nás překvapit od něj proto nemůže už nic. Vlastně skoro nic. Koncert 9. dubna 2018 ve Studiu hrdinů Veletržního paláce však překvapení přinesl, a to v podobě rekonstrukce futuristických hudebních nástrojů, které vyráběly hluk, zvaných intonarumori („ladihluky“). Intonarumori zkonstruoval a vytvořil legendární futuristický malíř Luigi Russolo se svým bratrem Antoniem a asistentem Ugo Piattim v 10. a 20. letech 20. století. Původní nástroje byly povětšinou během II. světové války zničeny a až v poslední době vznikly jejich repliky, mj. jiné i v naší republice.

Večer byl zahájen kompozicí Radio Music Johna Cage pro 8 rádií s rozhlasovou frekvencí na středních vlnách. Skladba je založena na principu náhody, takže každé provedení zní jinak. Kompozice vychází z Cageova životního postoje: „Já sám jsem rádio nezapínal, abych ho poslouchal; ale když jsem šel ulicí nebo když měl rádio puštěné soused a podobně, poslouchal jsem, jako bych slyšel hudební nástroj.“ Berg orchestr pokračoval skladbou Grafitti korejské skladatelky Unsuk Chin (*1961) žijící v Německu, kterou napsala umělkyně pro Los Angeles Philharmony. Skladba má mnohovrstevný charakter a slyšíme zde řadu stylů poskládaných přes sebe na způsob kaleidoskopu. Po přestávce zazněla Archeologia del telefono italského komponisty Salvatore Sciarrina (*1947). Tento plodný skladatel je již známý po celém světě a jeho opera Luci mie traditrici bude provedena 26. června na festivalu Dny nové opery Ostrava 2018. Vyvrcholením večera byla světová premiéra českého skladatele Miroslava Pudláka (*1961) Intonarumori Concerto pro hučák, vřeštník, rachotník (což jsou názvy jednotlivých intonarumori) a orchestr. Autor ukázal, že lze zvuk orchestru sladit s hluky vyluzovanými na repliky hudebních nástrojů, které zkonstruovali italští futuristé. Jelikož jsou „hlukostroje“ = intonarumori extrémní raritou přinášíme obrázek jednoho z nich, včetně pohledu do jeho nitra, a rovněž notový zápis pro tento nástroj. Na horním snímku je fotografie z koncertu, diriguje Peter Vrábel.

Je úžasné, že v krátké době byla možnost slyšet hned několik do nedávna nemyslitelných rekonstrukcí. Na Moravském podzimu 2017 v Brně to byla rekonstrukce futuristické antiopery Vítězství nad sluncem Michaila Maťušina a Alexandra Kručonycha s prologem Velemira Chlebnikova z roku 1913 a rekonstrukce gigantického projektu Symfonie sirén Arsenije Avraamova pro sirény, hydroplány, nákladní automobily, námořní flotilu, vojenské kapely, parní lokomotivy s píšťalami, dělostřelectvo a mužské, ženské a dětské sbory z roku 1922 (obrovský aparát byl v Brně upraven dle možností a také, aby vyzněly hluky současného města veletrhů a strojů).

Letos v dubnu jsme tedy slyšeli intonarumori a následující lahůdkou bude 25. června světová premiéra šestinotónové opery Aloise Háby Přijď království tvé z let 1937–1942 v rámci festivalu Dny nové opery Ostrava 2018. Tady nepůjde o rekonstrukci, protože celý notový materiál včetně libreta je zachován. Bude se jednat o další zcela unikátní počin na české hudební scéně během kratičké doby tři čtvrtě roku. Takový shluk výjimečných hudebních událostí se neděje ani ve Vídni, ani v Paříži, ani v New Yorku, ale v Brně, Praze a Ostravě. Před všemi dramaturgy a organizátory těchto akcí nutno smeknout. Podobná skrumáž výjimečných představení se už ani snad nemůže opakovat.

Part pro hlukostroj