Víte, z čeho mám radost? Jak se po celé zemi objevily malé pivovary, kde se vaří dobré pivo…

Ano, po celé zemi vyrostly malé pivovary, nové a staré, které byly zavřené, klášterní a podobně, byly obnoveny. Ve všech okresech dnes najdete dobrý pivovar, a to je opravdu radost. Je to i zásluha jednoho zákona, proti kterému kdysi ODS protestovala, a který stanovil, že malé pivovary jsou míň zdaněné, než ty velké průmyslové. To byla i má osobní zkušenost: když jsem za mého mládí žil a studoval v Bavorsku, byl tam v každé druhé vesnici pivovar, a pak je ty velké koncerny všechny zlikvidovaly. To jsem si říkal, že se u nás nesmí stát. Máme dneska vysokou pivní kulturu – kdybychom měli podobně vysokou kulturou politickou, byl bych šťastný.

Který pivo rád pijete?

Nejrůznější. Soused v Broumech, Matuška dělá vynikající, a samozřejmě nad dobře ošetřenou Plzeň není. Ale všude jsou dobrá piva, i ta, která měla kdysi zlopověstnou kvalitu – třeba Strakonický dudák – se dnes dají pít, včetně Strakonického nektaru, který byl vůbec nejhorší: vypiješ Nektar, posereš hektar, říkalo se kdysi. Dneska je to pitelné pivo.

Co máte radši – pivo, víno, šnaps?

Všechno, po pravdě řečeno. Miluju dobré víno. Bílá moravská vína jsou dnes srovnatelná s rakouskými, nebo slovinskými, a to je taky jeden ze zázraků revoluce – když si vzpomenete na ty patoky, co nabízeli v Blatničce a jinde, to nebylo k pití. Žernosecké byl postrach naší rodiny a dnes je to dobré víno.

A z alkoholu?

Dát si navečer skleničku něčeho ostřejšího, to jsem taky šťastnej… Mám rád koňak, francouzský, ale taky třeba arménský je vynikající, taky dobrou slivovici, nebo maďarskou Barack pálinku, což je meruňkovice, a pak dobrou whisky – skotskou, irskou, americkou … Člověk si vybere.

Co tabák?

Dříve jsem kouřil doutníky, Havana byly senzační. Jednou byl u mne ve Vídni na návštěvě tamní americký velvyslanec McArthur, syn toho slavného maršála. Já věděl, že velice miluje doutníky, a po večeři jsem mu řekl, že mám v domácnosti jenom Havana, pravý, a že je mi líto, že Američané mají na všechno kubánské zboží embargo. On se zatvářil zkroušeně a já dodal: A nejste toho názoru, že se veškeré kubánské zboží musí spálit? On se rozzářil a řekl: Máte úplnou pravdu. Tak jsme si spolu zapálili. Já s tím ale přestal, vlastně jak jsem se vrátil do Čech – neměl jsem čas se o to starat: o doutníky musí být dobře pečováno, aby si zachovaly kvalitu, to pak vydrží i léta. Jak jsem ale hodně cestoval, tak už to nešlo a přešel jsem na fajfku, kterou miluju.

Kouřil jste taky viržinka?

Ale taky samozřejmě, dlouhý viržinko, to bylo velice silný cigáro, a to je taky zajímavá historie. Původně byl všechen tabák z Kuby a z Jižní Ameriky španělský monopol, jak je to známo z Carmen s dělníky z tabačky v Seville. Severní Itálie patřila od Karla V. pod španělské Habsburky a po Vídeňském kongresu po napoleonských válkách spadla pod Rakousko i s tabákovými fabrikami, které tam byly za Španělů zřízeny. Tabákový průmysl se ve starém Rakousku velmi vzmohl a byl to tabák, který dostal po druhé světové válce Rakousko, odkud pocházel Hitler a nikdo se s ním nechtěl moc bavit, z izolace: kamarád, který byl první obchodní zástupce Rakouska v USA, mi vyprávěl, jak to bylo obtížný, až se jednoho dne zjevil v jeho kanceláři živý senátor, který byl z Virginie, z okresu, kde se pěstoval právě tabák pro viržinka, který měl zájem, aby Rakousko tenhle tabák nadále odebíralo. Ten tu rakouskou izolaci prolomil – stal se z něj lobbista za Vídeň.

Viržinka tedy Rakousko zachránila.

Bezpochyby.

Kolik máte dýmek?

Nevím, chvíli miluju tu, chvíli onu a cítím se přitom jako sultán v harému – můžu si vybrat favoritku, jakou chci.

Jaký tabáky kouříte?

Kouřím vždycky jen čirý, přírodní tabák. Nenávidím ty různé parfémované věci, z kterých vám slzí panenky – z toho svinstva, který do tohoto dávají …

Šňupete tabák?

To není pro mě, já to jednou dvakrát zkoušel a nechal jsem toho.

Zkoušel jste kouřit trávu?

Samozřejmě, to patřilo k mé generaci, ke každé generaci, ale moc mi to neříká: vykouřil jsem kdysi pár cigaret, ale netoužím potom, na rozdíl od několika mých kamarádů. Patřím k lidem, kteří inklinují k alkoholu, a tam mají své radosti. Já jsem alkoholik, ale mírnej…

Tak Vám držím v pátek palce.

Děkuju.