Bizarní, nedůstojná, a především lživá vyjádření Kanceláře prezidenta republiky o páně prezidentově zdravotním stavu a jeho schopnosti vykonávat úřad vypovídají mnohé o osazenstvu Hradu, ale ještě více o jejich šéfovi, prezidentu republiky.

Zkusme si představit, jak by taková instituce, jakým je kancelář prezidenta, měla optimálně fungovat. V podstatě se jedná jen o servisní organizaci pomáhající prezidentu při výkonu jeho úřadu. Začneme něčím jednoduchým. Z principu by každý úřad měl jednat a vystupovat transparentně. Tedy například informovat v čase a místě věcně a pravdivě. Úřad má být schopen nést za své jednání odpovědnost. Úřad má fungovat eticky a bez ohledu na osobní preference, tedy například nevylučovat ad hoc kritická média. Ta nekritická by pak totiž bylo zbytečné nazývat médii. A v neposlední řadě, protože se jedná o obsluhu nejvyšší exekutivní funkce demokratického státu, úřad by měl respektovat a podporovat individuální lidská práva.

Nic z toho současná kancelář nečiní. Zkráceně řečeno úřad je služba a prezident pak první služebník. Být slušný, důstojný, reprezentativní a zrcadlit společnost, kterou zastupuje, pokud možno nejen své fanoušky. Nicméně takto Zeman svůj úřad nikdy nechápal. Nechápal ho jako službu, ale naopak jako dobytou metu, která mu umožní chovat se ještě hůře než obvykle, protože některá invektiva by neměl odvahu sdělit ani spolustolovníkovi v hospodě, aby mu jedna nepřiletěla, přičemž schován za ochrankou se servilní redaktorkou se bát nemusí.

A podobně ke svému výkonu přistupuje i jeho kancelář. Tváří se pohoršeně a popuzeně, že se někdo zajímá o zdravotní stav prezidenta, z veřejné osoby je náhle osobou zcela soukromou, jako by nemělo vadit, když si neznámo dlouho poleží v nemocnici. Snad je i možné, že Zemanovi chtěli dopřát jeho 15 minut slávy, kdy bude konečně nejdůležitější, protože země se jednoduše zastaví. Nebude ani demise stávající vlády, ani jmenování nové apod., vždyť dle rady mluvčího Ovčáčka se přece všichni máme modlit. Asi jako by zaměstnanec mohl libovolně stonat a jeho zaměstnavatel by prostě zavřel krám, dokud zase neznámo kdy nezaklepe na dveře, že už dobré, už je mu lépe.

Výsměch, povýšení, pohrdání, cynismus, shrnuto sprostota. Zemanovi muži věděli, že není schopen práce, přesto tvrdili opak, a ještě ho nechali podepsat dokumenty v bláhové naději, že tak budou snad moci úřadovat na neurčito za něj. Pokud Zeman z výkonu funkce za sebe nenese odpovědnost, pak za svou kancelář již ano. Ukončit trapné divadlo a zneužívání nemocného může jednoduchý akt rezignace ze zdravotních důvodů, akt, který by každý pochopil. Až na jeho kancelář.