Když Zeman loni v létě (31. července) prohlásil, že by se občané měli ozbrojovat proti teroristům s tím, že jeho žena již střelnou zbraň vlastní, páni novináři plně prokázali páně prezidentovy obavy o jejich inteligenci. Vůbec neodhalili smysl jeho slov. Třebaže hovořil zároveň o nebezpečí uprchlíků a migrantů, ve skutečnosti dával na vědomí, že bude třeba se vyzbrojovat nikoli proti migrantům, ale vrahům, které se rozhodne pustit z vězení. Chytřejší mělo trknout, když se zároveň začal střežit a opevňovat Pražský hrad více než Fort Knox, a přitom tu žádní uprchlíci stále nebyli. A to je paní Ivana vycvičena v zacházení se zbraněmi všech ráží. Kancelář prezidenta republiky nás ušetřila informace, zda měla sebou nějakou zbraň i na fototermín s Jiřím Kajínkem. Osobně se obávám, že chtěl-li by tento roztomilý a citlivý donchuán někoho rozstřílet samopalem, nepomohl by dotyčnému ani Glock s laserovým zaměřovačem.

Pro objektivitu nutno dodat, že Zemanův záměr opevnit se na Hradě a začít pouštět vrahy neprokoukl nikdo. Přesto situace není zlá. Aby odsouzenec získal Zemanovu pozornost, musí být známý, populární, pokusit se o útěk z vězení a mít fanklub cestující s Milošem po zemích českých. Nejblíže jsou zatím manželé Stodolovi statečně zavraždivší osm důchodců.

Miloš Zeman neúnavně slouží deseti spodním milionům obyvatel České republiky. Zeman jako první dokázal rozpoznat, že je všem lhostejný vztah ke státním svátkům. Proto 28. říjen strávil na ostrově Rhodos ve společnosti Putinova důvěrníka, 17. listopadu nenavštívil Národní třídu a 8. května nepoložil věnec na Vítkově v památníku československého odboje. I přes „velmi náročný program“ si naštěstí udělal čas položit věnec čínským obětem japonské okupace v Nankingu. Postavili tam rychlovlak.

Podobně jako při čtení Ústavy nám prezident ukázal, že institut milosti coby pravomoci prezidenta byl dosud chápan zcela špatně. Smyslem přece není mírnit následky po spáchání trestného činu po zohlednění okolností, ke kterým soud nemohl přihlížet, ale poskytovat lidem zábavu, nové celebrity, snad i podnět k diskusi, sledovat popularitu. A pochopitelně odvést pozornost od malicherných povinností, do kterých se mu nechce.

Dodržování podmínečného propuštění si pro sebe vyhradila výlučně prezidentská kancelář (vynikající dárek příštímu prezidentovi), setkání s Kajínkem se tak není třeba bát. Naopak. Aby milost splnila účel, bude muset Kajínek s Milošem začít jezdit po lokálních kulturních domech a definitivně nahradit duo Šimek Krampol. Výstavba rychlovlaků se má urychlit.