Kalaallit Nunaat

čili Vánoční číslo Babylonu

 

Vážení čtenáři,

vánoční číslo otevírá rozhovor s pozoruhodnou dánskou spisovatelkou Janne Teller, která řadu let pracovala pro OSN v Africe a od té doby Afriku miluje – právě jí vyšla v nakladatelství Pulchra knížka. „Život je dar, který nám někdo dal. Nevíme kdo, nevíme proč, ale víme, že ho máme,“ říká Janne.

Na straně tři Petr Mach představuje dnešní svět jako střet dvou druhů kapitalismů − jednoho, kde oligarchové lezou do zadku diktátorovi, a druhého, kde politici lezou do zadku oligarchům. – jeden vykrádá kapitalismus, druhý demokracii. A kam lezeme my?

Pod ním Petr Zmrzlík vyrazil do Grónska, aby tam leže ve stanu uprostřed divočiny přemítal nad západní civilisaci. Proti gustu žádný dišputát. Dole Ivanu Binarovi na oběžná dráze č. 12 řekla žena: „Vyndej, co máš v kapsách!“ Byv bývalý vězeň, lekl se, že jde o filcunk, ale šlo jen o to usmolené gatě vyprat.  Na straně čtyři Standa Škoda vypátral knihu-svědectví kolumbijského spisovatele Héctora Abada Faciolinceho o bombardování v ukrajinském Kramatorsku. Už i Jižní Amerika za nás zaskakuje. Dole si Igor Zahradníček přečetl knihu Martina M. Šimečky Výjimečný stav, což ho nasměrovalo k Morálce lidské mysli od Jonathana Haidta, k přemítání o autoritě, loajalitě a posvátnosti, a k tomu, jak vy(po)chovat fašistu.

Na straně šest najdete vánoční úryvek z poslední knihy Betyny Landovské Když máma spala. U 99,99 % rodin je to tak, že se rodiče starají o děti – u Landovských to bylo naopak: děti se staraly o rodiče. To bylo dobrodružství! Pod ní Háta Hlavatá vzpomíná na výlety s Karlem Oujezdským, kdy se mlčelo – mluvilo se až pak v hospodě a hned vedle je nová povídka od Alžběty Bublanové o jednom narození. Na následující straně vás Michaela Rozov seznámí s právě vyšlou knihou textů jedné ze Sedmi statečných Larisy Bogoraz (v překladu Míši Stoilovové), doporučuji.

Vánoční číslo je věnováno Grónsku, kam letos v červnu podnikl Babylon expedici. Z původního záměru je ale torzo. Domluvili jsme tam řadu rozhovorů, pošleme otázky mailem, že si to v klidu rozmyslí, včetně inuitské učitelky ve vsi Kapisillitu, inuitské luteránské farářky v Nuuku nebo vládní pracovnice přes kulturu, ale nikdo se pak, přes opakované urgence, už neozval, což by mohlo být i sympatické, kdyby ovšem nešlo o Babylon… Tak je z toho jen to, co se nám podařilo nahrát na místě – rozhovor s pracovníci mezivládní (cirkumpolární) organizace pro práva Inuitů, který je ale jen začátek, protože se v baru, kde jsme jej dělali, strhla bitka a všechny nás vyhodili, pak kratičký rozhovor s kapitánem lodi, který nás převážel přes fjord do Nuuku, a pak ještě kratší rozhovor-báseň s chlapíkem v hospodě, který chlastal jako Dán, ač byl Dán jen po otcovi. Díru jsme tedy zaplnili starým cestopisem z Grónska Světla Quoqortoku, který je skoro dvacet let starý. Myslel jsem, že už kdysi v Babylonu vyšel, ale asi nevyšel, protože v archivu Babylonu není.

Prostředek přílohy je věnován výtahu z besed, které jsme v letošním roce pořádali u Budyho a které byly věnované exilovým a samizdatovým nakladatelstvím za normalizace. Diskuse byla natolik obsáhlá a zajímavá, že se nám sem celá nevešla, takže její druhá část vyjde v příštím čísle. Nevynechejte pozoruhodné básně Terezy Brdečkové na straně III přílohy a pod ní na článek Jana Gabriela o nové knize Zdenka Primuse Vedmedyk a já (příběh ze Sudet). A na závěr autor Bohdan Chudoba představí České Vánoce v textech různých dob od 10. století. Nádhera. Starou češtinu, starý myšlení miluju.

Příjemné svátky a pokud možno vše dobré do Nového roku

Vám přeje redakce královské revue Babylon.