Hnutí ANO, či jeho část, by se asi rádo zbavilo nálepky podnikatelského záměru magnáta Andreje Babiše a prezentovalo se jako standardní politická strana pravého středu. Volbou bývalého komunistického esenbáka Ondráčka, který se v roce 1989 podílel na potlačování protirežimních demonstrací, do čela sněmovní komise pro kontrolu bezpečnostních sborů (pro něj vedle poslanců ANO zvedli ruku – vedle komunistů – už jen okamurovci) poslanci ANO opět potvrdili, že jsou ve skutečnosti pouhými leníky pana Babiše a jeho impéria Agrofertu a že ANO je ad hoc založený spolek, který má jediný účel: vytvořit strukturu, která má pomoci jeho zakladateli akumulovat kapitál mimo podnikatelskými, zdánlivě legálními prostředky.

Babiš s Ondráčkem zabije dvě mouchy jednou ranou: získá podporu komunistů pro svou vládu a instalací komunisty do čela GIBS bude zároveň mít i uzdu pro dotěrné policisty, kteří by snad chtěli nad míru šťourat do kauzy Čapího hnízda etc.

Podobně jako Babiš bez rozpaků využívá své děti, které vystavil trestnímu stíhání, využívá i hnutí ANO: strana je pro Babišův byznys, stejně jako tomu bylo s ministerstvem financí, respektive je s celým tímto státem a českou společností – Babišovou dojnou krávou, a to tedy doslova: jak co se týká dojení, tak i myšlenkové potence dojeného tvora.

Tak to ale nepůjde věčně. Pokud nebude ANO směřovat ke standardní politické straně s vnitřní demokratickou vazbou a nedokáže se emancipovat od majetnického pojetí ANO jeho zakladatele Babiše, stane se z něj velmi rychle zcela nefunkční mafiánská struktura, kterou čeká osud Věcí veřejných. Zatím se zdá, že se ANO – přes všechny současné preference – vydalo právě tímto směrem.