Obecné pozornosti patrně uniklo, že se 11. listopadu loňského roku konaly prezidentské volby v Podněstří, mezinárodně neuznávané maličké republice s asi půl milionem obyvatel, která se v roce 1992 po nevelkém ozbrojeném konfliktu odtrhla od Moldavska. Novým prezidentem se stal Vadim Krasnoselskij, do té doby předseda podněsterského parlamentu, který přesvědčivě porazil bývalého prezidenta Jevgenije Ševčuka.

Se Ševčukem byli Podněstřané skutečně dost nespokojeni, vedl hospodářství od deseti k pěti, zavíraly se podniky a lidé podstatně chudli. Nebyla to ale ve všem všudy jeho chyba – hospodářské poměry v Ruské federaci se v důsledku války na Ukrajině, pádu cen ropy a částečně i protiruských sankcí zhoršily, takže klesla i dosavadní ruská finanční pomoc Podněstří. V zemi byla omezena výše důchodů, klesly platy ve veřejném sektoru a navíc byl devalvován podněsterský rubl.

Nový prezident Vadim Krasnoselskij je celkem neskrývaným představitelem zájmů (ruské) společnosti Sheriff, která v Podněstří fakticky ovládá hospodářství, je téměř typickým příkladem toho, čemu se v postsovětském prostoru říkává „divoký kapitalismus“.

Stejně jako jeho předchůdci v roli hlavy státu samozvané republiky je Krasnoselskij velkým příznivcem Ruska a co nejužší spolupráce Podněstří s mezinárodními strukturami ovládanými touto velmocí. Na rozdíl od svého předchůdce však nevylučuje zahájení rozhovorů s Moldavskem – cílem by mělo patrně být vytvoření federace, jež by mohla Podněstří vynést uznání na mezinárodní scéně.

A – znovu na rozdíl od minulosti – by takovou možnost vítal i Igor Dodon, který se loni v listopadu stal novým prezidentem Moldavské republiky. Ten měl dokonce vytvoření federace s Podněstřím ve volebním programu. Dodon je přesvědčeným stoupencem Ruska a zároveň se příliš netají svou nechutí vůči Evropě. Kdybychom chtěli nastínit nějaký razantní scénář, mohli bychom si představit, že se oba noví prezidenti dohodnou, spojí se do jakési Moldavské federativní republiky (i Podněstří se totiž jmenuje „Moldavská republika“, jen má v názvu také „Podněsterská“), a tento nový stát pak zruší asociační dohodu s Evropskou unií a plně se naváže na Ruskou federaci. To by také odpovídalo představám a zájmům Sheriffu: fakt, že Podněstří není mezinárodně uznaným státem, totiž podvazuje možnosti obchodních vztahů.

(K Podněstří etc. viz Komunistické černé semeno – rozhovor s bývalým elitním vojákem, spisovatelem a výtvarníkem Nikolaiem Lilinem a recensi na jeho knihu Sibiřská výchova.)