Do 9. 6. jsou na UMPRUM v Mikulandské pro veřejnost k vidění studentské klauzurní práce (mimo jiné jakéhosi Ferdinanda Placáka). Byl jsem mile překvapen, jak z vystavených věcí a doprovodných textů bylo cítit, jak jsou jejich původci ve věci zainteresovaní, a že nejde o splněnou studijní povinnost. Z těch „výrobků“ přímo tryskalo, jak práce s materiálem (obory kov, sklo, textil, keramika, oděv…) autory baví, že tím opravdu žijí, zajímá je to, vyjadřují tím různá poselství. Materiál není mrtvá věc určená ke spotřebě, ale je to prostředek ke komunikaci − se světem, s druhými, se sebou samým, což je o to intenzivnější, že má zároveň (či možná především) užitný charakter. Řemeslo jako umění a umění jako řemeslo je přirozenou či základní součástí lidské existence a zároveň i to, co nám pomáhá překonat naše žabomyší určení, osvobodit se z žaláře trojrozměrného vnímání věcí, mimo které nevidíme, neslyšíme, necítíme. Jinak použitý materiál, oděv, váza, křeslo… nám pomáhají číst svět kolem nás a skrz něj chápat i sami sebe, co nás přesahuje, váže nás k minulosti a vede přes přítomnost k budoucím věkům. Je skvělé, že v téhle vyduchlé, materialismem a konsumem přejeté civilisaci existuje škola, kde se učí přistupovat k materiálu jinak, než jako k něčemu, co je určeno k výrobě a spotřebě. UMPRUM osvobozuje umění z koncertních hal, divadel a výstavních síní a vrací jej zpět doprostřed „všedního“ života, mezi mýty, vrací je tradici. Na UMPRUM jako kdyby se člověk ocitl v táboře lovců mamutů.

Zvyk jako materiál

Vystavené věci podtrhly doprovodné texty autorů. Tady malá ukázka z nich vybraná více méně namátkou (tedy pochopitelně kromě F.P.) − všechny byly dobré.

Anna Šípová – Taška konopná / Taška lněná

„Metodou spekulativní archeologie se zamýšlím nad přínosem a kulturním dědictvím všedního objektu tašku pro nši společnost. Už není primárním nástrojem přežití a poznání, ale její význam je dodnes nesmazatelný.“

Tereza Hlaváčková – Radost

„Křeslo radost je autorský objekt propojující materiálový experiment, technologii a osobní prožitek. Tvar vychází z konkrétní tělesné zkušenosti neformálního sezení a vytváří intimní prostor klidu a bezpečí.“

Zuzana Sochorová – Stav těla

„Textilní pás pro mě funguje jako rituální objekt, který se aktivuje až ve chvíli, kdy si ho omotáte kolem těla…“

Ferdinand Placák – Hyakinthos

„V práci navazuji na předchozí semestr, kdy jsem se snažil napojit na tradici konopí a tento dnes často opomíjený materiál převést do moderní podoby. … Zobrazení vychází z mýtů, které slouží k přenosu tradice a vznikl tak lis se ztvárněním Hyakintha z Ovidiových Proměn. Skrze něj se práce znovu napojila na ruční i společenskou konopnou tradici.“  (Po kom je F. takový pako…?)

Anna Zavoralová – Nádech-výdech

„Objekt s textilním stínidlem reaguje pohybem na rytmus nádechu a výdechu a vytváří v prostoru klidnou přítomnost…“

Natálie Malá – You are my star

„Tapisérie vychází z úvah o tom, čemu a jak přisuzujeme hodnotu. Inspirací se stalo historické využití konopí pro výrobu malířských pláten, kde práce tkadleny zůstávala skrytá za výsledným obrazem. Dílo narušuje hierarchii mezi rubem a lícem, procesem a výsledkem, a tím, co je určeno k pohledu. Volně zavěšená tapiserie odhaluje obě strany zároveň a odmítá jedno privilegované hledisko…“

Thea Bjerke Skullerud – Husk at du skal dø:

“The inspiration behind this tapestry comes from the Oseberg burial, where textiles had survived underground for over a thousand years. I became fascinated by the idea of something existing for so long without disappearing…”

Daniel Farkaš – Držím formu, ale ne význam

„Váza v průběhu historie postupně ztrácela svůj funkční význam. Zvolenou technikou a materiálem tuto ztrátu rozšiřuji na další úroveň…“

Dominik Málek – Mantra

„Uvnitř mříže se nachází symboly, které vznikaly intuitivně během přemýšlení o svobodě, osvobozování se, otevírání, opuštění nebo proměně…“

Kryštof Vícha 

„Na dně Pacifického oceánu, 5 km pod vodní hladinou, se nachází málo probádaná, rozlehlá oblast disponující polymetalickými konkrecemi. Kontinuální průzkumy zde objevují také velké množství dosud neznámých živočišných druh. V současnosti nastává otázka, zdali bude člověk schopen tento nepochopený ekosystém zničit ve jménu pokroku a ekonomického růstu. Fascinován enigmatickou podmořskou krajinou vytvářím její obraz skládaný z keramických objektů…“

Magdalena Novotná – Průhledy

Vojta Smrž

Kryštof Bača

Alena Pleskačová

Tereza Fodorová

Anna Dunděrová

Natálie Zlámalová

Natálie k obhajobě přijela ve svém chromo-anti-normo autě, které sama vyrobila na dílně. Tohle je text, který k tomu přičinila: „Když Irena přijde do cílové stanice, odebere si z výbavy svého anti-chrononormativního vozidla i svůj půl kilogramový kancelářský hrnek, kde stojí: IRENA DOESN´T CARE! IRENA HAS FREE WILL! IRENA IS PROTECTING HER PEACE!!! Odebere se do místnosti, kde probíhá její meeting, atmosféra v místnosti by se dala krájet. Irča pronese: ‚Omlouvám se, mám strašně pomalý auto‘ a rázným bouchnutím hrnku o stůl nastolí pořádek.“

Prostě jízda.