Dostal jsem odůvodnění vyřazení Přítomnosti z jednání o státní podpoře Ministerstva kultury ČR v tomto znění (Po několika měsících od jednání komise), nezarazila mě jen ta úctyhodná délka:

1) Lež

Věta: „z větší části převzat z jiných periodik, nejedná se o původní publicistiku a tvorbu“ je zcela nepravdivá – všechny texty jsou psány výhradně pro Přítomnost až na tři krátké básně (dohromady jde o 6 stran z 248), které vyšly v samizdatu (Brodskij) a vlastních malých nákladech (Míka, Matzenauer). Povídku Viktora Šlajchrta přetiskla i RR, ale psána byla pro Přítomnost a publikována byla poprvé v Přítomnosti včetně ohlasů na badatelskou část.
Veškerá publicistika ve svazku je zcela původní, proto musejí být její autoři tvrzením komise o nepůvodnosti pobouřeni.

Sám to lživé vyjádření beru jako nařčení editora z podvodu – neshrabuji texty vyšlé jinde a ohrazuji se důrazně proti takovému vyjádření komise. Chybí jediný důkaz onoho tvrzení o nepůvodnosti…

2) Podraz

Dotaci podmíněnou několika čísly lze těžko najít – ve zveřejněných podmínkách pro udělení dotace přece není.

3) Důvody nikomu nepotřebují vysvětlovat, rozhazují milióny vidlemi, kamarádům?

Odůvodnění je svým lživým obsahem a nařčením z nepůvodnosti důkazem nízké úrovně rozhodování komise, která přiděluje miliónové dotace na základě zcela nevyargumentovaného, dokonce i lživého závěru. Výkon posuzovatele, člena komise je transparentní a přijatelný jen tehdy, pokud je odůvodněn a podložen důkazem.

Pokud toto není splněno, nejsou takoví hodnotitelé hodni ani svých akademických titulů, ani úcty, natož mzdy.

Celou věc považuji za zásadní selhání MK a budu se jí věnovat.