Seď

Seď si tam u stolku, Klidně si přemýšlej, Rozhodně nechoď Semdle k nám na bar.

Jistě mi pomůžeš, Když ti pak zavolám,

Jistě rád uvidíš Jednou můj úsměv.

Teď si dej pivečko, Teď zůstaň v klidu.

Ne, nemusíš mlčet, Ale prosím tě, nemluv.

Výtah

No jistě že mám tě rád, pára se zvedá Při přípravě vývaru. Rohatá potvoro, Tak konečně změkni!

Byť vaříme na spóro, Krev se jednou srazí. Ty poklice šedá, Já prosím tě strašně, ať neprší z výparů, Z těch budoucích světlušek, budoucích mračen, Ať urve se výtah, ať do sklepů vtlačen Nám poskytne z podsvětí kapičku nektaru.

Tam na půdě, tenkrát,

při střílení holubů Jsi mě chtěla obejmout.

Teď těžko je mi, A pomalu po schodech klesaje k zemi, Bych nikdy si nemyslel, že padám na hubu.

Svah

Ach, nejkrásnější světa věc, Kterou jsem směl dnes zahlédnouti,

Je zajisté tvůj poklopec Z vrb jarních stříbřitého proutí

Na louce někde u vody, Kde potůček se vonný kroutí, Kde kvete mák, kde jahody, Jež ptáčci z rána přinesou ti V svých zobáčcích až ke rtům tvým, Jsou sladkým zpěvem, a kde záhyb, Svah směrem k údolí, to vím, Je uzavřený pouze na zip.

Poklad

Král velký v temném lese leže,

Na rytíře huláká, kdeže Svůj nejcennější poklad nechal.

A rytíři, co hopsá blecha, Hned seskočivše s vraníků A ulehnuvše do kapradí, Hledají smetí v pupíku Velkého krále. Král jim radí: Najdete-li tam ryzí zlato, Jež zdobilo dřív šíje žen, Pak, mí rytíři, mějte za to, Že celý jsem z něj zhotoven.

Bělouš

Díváš se z okénka na říční oblohu, Jak stále ubíhá, najednou zřídla.

Já tahám udicí řízečky z batohu, Řízeček na cestách – nejsladší potrava.

Vlak jede údolím, přesto je na souši, Motá se v zákrutech, snad jednou přidá. Z modravých beránků padají bělouši,

Jednoho asi znám, má tvoje křídla. Nevíme, zda se ten kůň ještě zvedne. – Pořádná mašina se ovšem nevzdává, Jen tak se nezlomí vlaková souprava A hvězdy točí se nebem i ve dne.

Klid

Postavím ti loď Z nekácených cedrů,

Zcela bez vesel, S plachtou z pavučin. Poprosím pak dech Měsíčního větru,

Aby podržel Obzor v náručí.

Černý oceán Změní se v pramínek. My na něm poplujem Zcela bez vzpomínek.

Vlašť

Š páškou ňa plavé paži, Šedíče ňa bujních ožích, Lajťují všťžíč lanní žáži

Hldinní ťvlďoši ňaši.

Plavičí bubňují, plavičí Hajlují, plavičí šťžílejí Plo plavou plavošť a plo plavou Pžeklášňou mámiňu vlašť.

Plavičí lžičkují šlački švích Šlibů, že všechni ňáš žachlání, Pžeďtím ňáš žabijou, a že jich Pžibívá, ňení to šlaňďa.

Ty

Igelit přes dršťku

A přes nos, Kudla v játrech, Pěst ve spánku, Libý jas červánků, Sněhový poprašek

Na koláči, Lízátko, karamel, Sen pod kopyty,

Šev na čele Sluneční nití: To všecko jsi ty.