„Český rozhlas vytváří pluralitní, nápaditou a rozmanitou programovou nabídku, která splňuje vysoká etická a kvalitativní měřítka, a nepodřizuje snahu o kvalitní výstup tlakům trhu.“ Píše se mimo jiné v Kodexu Českého rozhlasu, písmeno f) .

V praxi se to ale neděje. Český rozhlas Dvojka už léta prokládá své vysílání hudbou, která nesplňuje nic z toho, co kodex hlásá. Jde o stále se opakující mainstreamové písničky několika zpěváků a zpěvaček a bohužel také o stupidní normalizační hity; často se obojí vzájemně prolíná. Odpověď ombudsmana Českého rozhlasu, že se tak děje proto, že „cílovou skupinou posluchačů jsou v případě Dvojky spíše ženy středního a vyššího věku z menších sídel“, považuji za důsledek takového vysílání, nikoli za jeho příčinu. Pokud je to ovšem vůbec pravda a hlavním důvodem nejsou tantiémy Ochranného svazu autorského (OSA), vyplácené na základě tzv. playlistu několika vyvoleným.

Nepochopitelný je přístup hudebních dramaturgů v případě autorských pořadů či pozvaných hostů, kteří nemají žádnou možnost ovlivnit výběr hudby, která s jejich životem, anebo s jeho předělovými okamžiky souvisí. Je téměř pravidlem, že se jim zahraje něco, co s jejich příběhem vůbec nijak nesouvisí, ba dokonce je v přímém protikladu. Když je do těchto pořadů pozvaný host, který je sám muzikant, při povídání s ním hudební dramaturgie nezařadí ani jednu jeho písničku!

Tereza Boučková, spisovatelka a moderátorka Nočního Mikrofóra, pozvala hudebnici a spisovatelku Evu Turnovou a písničky, které k příběhu hosta patřily, zahrála. Byla za to pokárána a její výběr písní byl všemi nadřízenými, včetně hudebního dramaturga, odsouzen. Původní anotace pořadu Nočního Mikrofóra byla taková, že se v něm nabízejí „hudební lahůdky podle přání našich hostů“. Když jsem na tento rozpor upozornil otevřeným dopisem vedení ČRO dne 12. 4. 2021, ještě ten den v tichosti tato věta z anoncovaných pořadů zmizela. Já takovému přístupu říkám „plíživá normalizace“.

A naopak, po uveřejnění tohoto dopisu na sociálních sítích se na mě obrátily doslova stovky posluchačů, že kvůli hudební dramaturgii zcela vyřadili poslech ČRO ze svého kulturního života. Na základě těchto ohlasů a odpovědi ombudsmana ČRO, který obhajuje neobhajitelné, jsem se rozhodl k dalšímu kroku, jímž je tato petice. Český rozhlas Dvojka je veřejnoprávní rozhlas, placený z peněz nás, daňových poplatníků.

Proto žádáme:
1) o změnu hudební dramaturgie Dvojky tak, aby odpovídala Kodexu Českého rozhlasu a 21. století
2) rapidní omezení frekvence vysílání normalizačních hitů, které Dvojku degradují a z posluchačů vychovávají další masu pouhých pasivních konzumentů
3) v autorských pořadech přihlížet k příběhům a životu hostů a umožnit moderátorovi hrát k tomu příslušnou hudbu, případně respektovat přání hosta a pustit skladby dle jeho výběru

Už třiatřicátý rok nežijeme v komunistické totalitě, ale naopak už dvaadvacet let ve 21. století. Vysílání Českého rozhlasu Dvojka tomu má a musí odpovídat.

Vladimír L. Drápal
hudební vydavatel, produkční, publicista
držitel osvědčení za odboj a odpor proti komunismu

podepsat petici můžete zde