Všeobecně se politiky opovrhuje až to lítost budí. Pokusím se jich proto krapet zastat. Proč se vlastně chovají tak nevkusně? Inu protože se snaží zalíbit voličům. A míč je hned na druhé straně hřiště.

Pózy de Gaulle osobně nesnášel, ale jak jinak mohl ukočírovat svůj milovaný národ? Banality jsou proto vítány, ušlechtilosti se prodávají jak housky na krámu. Bonmoty, sprosťárny, bicepsy a naleštěné vize se snášejí velmi dobře. Chodí, zavěšeny do sebe, mezi voliče. Dvouslovné sliby „maso bude“ či „zdroje jsou“ jsou prostě neodolatelné. No nic.

Neříkám, že by to byl běžný jev, ale nelze zcela vyloučit s jistotou existenci politika s jistou prozíravostí překračující jedno volební období. Viz de Gaulle. Co si s ní ale počne? Jako artikl je neprodejná. Takže co mu zbude? Ale i když se zdatně přizpůsobí, stejně leckdy může jako Merkelová splakat na poslední chvíli nad výsledkem. Vše klape, tu však přijde povodeň, „blbá nálada“, skandál nebo katastrofa největší – to, když v den voleb prší nebo je zase pěkně. Nicméně na jedno řešení jsem přišel. Ale je to poslední rada, kterou uděluji politikům zadarmo! Inspiroval jsem se jedním příběhem Starého zákona a to, jak Ezau za mísu čočovice o své prvorozenství přišel. I když, přiznejme si to, Jakub se příliš férově nezachoval a jeho synové – pěkná čeládka. Nezachoval, ale bylo mu požehnáno. Jehovovy úradky však soudit oprávněni nejsme. Takto podnícen navrhuji – KAŽDÝ ZAPSANÝ VOLIČ, KTERÝ VOLIT NEBUDE, DOSTANE TISÍC KORUN (KAPŘÍKA)!

Pak odpadnou všichni, kterým na výsledku voleb zase tak moc nezáleží, a to jsou právě ti, opovažuji se tvrdit, kteří na sladké či sprosté řeči, billboardy a podobná hejblata slyší. Bezmála kompletně vypadnou voliči-důchodci – další rána komunistickým štváčům! S politikou to bude jako s fotbalem: občas jej někdo hraje, málokdo na něj chodí, a davy mu načumují v telce a kecají o něm v hospodě. A hospodští si budou mnout ruce. Snad by se potom mohli politici věnovat své práci, mluvit střízlivě a snad dokonce možná přijít, občas, s nějakým tím argumentem. Kdo zanaříká budou novinoví komentátoři s jejich články typu DKP (zkratka účetních pro drobné a krátkodobé předměty). Nu a když stát nebude muset stranám platit za voličské hlasy, tak ještě nejspíš ušetří. Nikdo si stěžovat nebude, voliči i ne-voliči, každý na tom vydělá.

Za to vše ten párek s čočkou bohatě stojí. Dobrou chuť!

Slavoj Český

Babylon 4/15, prosinec 2005