Road movie vzbuzují často pocit nepatřičnosti; to když se tvůrci snaží na sílu nastrkat do auta k posádce velkou zprávu a vše pak uměle zabalit do lehkého příběhu. Auto pak může mastit po silnici a kola přesto drhnou. Výlet českou krajinou s Olmem Omerzu a jeho bizarní adolescentní dvojicí průvodců v kradeném Audi ve filmu Všechno bude však tenhle handicap nemá. Pakliže vám ovšem česká přítomnost nepřijde nepatřičná sama o sobě. Za ni ale Omerzu nemůže – jen se mu ji podařilo celkem dobře zvěčnit. Symbolický trip omláceným autem českou společností je směšný a zároveň nepříjemný, plný zloby a taky radosti, sobectví či lhaní si do své vlastní kapsy. Trapné se střídá s dojemným, nepříjemným a pak veselým. Zvíře trpí, aby bylo vykoupeno, podivín je vysmíván, aby se stal součástí úderky, policajt chrání, aby se stal pomahačem jen sám sobě, a velký vzor je zároveň vzorem kolaborace.

Zablácená, šedivá a upatlaná česká přítomnost tam na plátně je a zírá na vás stejně, jako vy na ni. A Slovinec Omerzu je autenticky český a my s ním. Neztrácí se (většinou) v těžkopádných šablonách, které nefungují a v situacích, z kterých čouhá násilný záměr něco sdělit, což se mu stalo v jeho předcházejícím snímku Rodinný film. Naopak je nedoslovný a jen naznačuje, a to je velice příjemné. Jednotlivé části spíš mimoděk opisují obecnější pocity, které může pozorovatel české společnosti mít, aniž by mu je film násilně vnucoval. Jen mu je decentně nabízí a trpělivý divák si to může všechno vychutnávat. Proto v autě – narozdíl od Felliniho, jehož chlapci při masturbaci radostně očekávají přísliby dospělosti – se Omerzu se svými hrdiny pachtí k vyvrcholení tak obtížně, jakoby on ani oni vyvrcholit vlastně nechtěli.

Film je útlý, prostředky šetří, jeho délka je přesně taková, jaká má být a výsledek funguje. A tak z kina divák odchází dojat, jak je to tu dost k zblití.