Plastic People of the Universe concertino
Na undergroundovém koncertě ve Veleni u Prahy v prosinci 1973 vykřikoval Pavel Zajíček navlečený v azbestovém stříbřitém skafandru sen, který měl minulého večera: „Prvního prosince! Plastic People of the Universe concertino!“ Dneska je 1. prosince a concertino PPU se koná v žižkovské Akropolis.
Establishment může přiskřípnout jenom toho, kdo se chce mít lépe než druzí. Na toho, kdo chce líp žít, ne ve smyslu hmotného zabezpečení, ale ve smyslu hledání a sledování pravdy, má establishment malé drápky. Jenom ti umělci, kteří pochopí, že dar umění jim byl seslán proto, aby skrze něj oslavovali svoje bližní, a ne proto, aby se měli lépe oni, ponesou napříště toto jméno. ,,Velký umělec zítřka půjde do undergroundu,“ napsal na sklonku svého života Marcel Duchamp. Nemyslel tím underground jako nálepku označující nějaký nový umělecký směr. Myslel tím underground jako nový duchovní postoj čestného umělce, reagujícího na odlidštění a zkurvení hodnot ve světě konzumní společnosti.
Ivan Martin Jirous, Zpráva o III. českém hudebním obrození, únor 1975
