Snad nejvíce příznivou zprávou prvního kola prezidentských voleb je skutečnost, že přes 50 % českých voličů hlasuje pro prozápadní, proevropské kandidáty – jen když se jim nějací nabídnou. A důležitou součást této většiny pak tvoří i jistý díl voličů ANO. Plyne to z řady skutečností.

Jelikož volební účast je zhruba stejná jako u podzimních voleb do sněmovny, lze se pokusit o hrubý odhad, voliči kterých stran hlasovali pro Miloše Zemana. Sečteme-li Okamurovu SPD (10 %), komunisty (8 %) a větší část voličů ČSSD (tedy asi 5 %), dostaneme 23 %. Do 38 % chybí 15 procentních bodů, tudíž asi polovina voličů ANO. Volby tak potvrzují rozštěpenost elektorátu ANO v otázce výběru prezidenta, skutečnost, že přes osobní podporu od Andreje Babiše přibližně polovina voličů Babišova hnutí Zemana nevolila.

Jde samozřejmě o velmi hrubý odhad, ale různé analýzy, které se nyní objevují v médiích, ho víceméně potvrzují. Prostě zhruba půlka, možná jen třetina, ale každopádně docela významná část voličů ANO se v prezidentské volbě neřídí Babišem. A i ta třetina vlastně stačí k tomu, aby Zeman po volbách putoval zpět na Vysočinu.

Rozdílné postoje voličů ANO k prezidentským kandidátům ostatně už docela dlouho naznačovala řada sociologických šetření. Tito lidé, když mají v nabídce kandidáty jako Jiří Drahoš nebo Michal Horáček, Miloše Zemana zkrátka volit nechtějí a nebudou, a to ani tehdy, pokud Andrej Babiš oznámí, že Zemana volit bude. Ostatně, řekl to jen za sebe, neboť patrně dobře věděl, že elektorát ANO je v otázce prezidentské volby nejednotný.

Navíc, řídit se Babišem, to vskutku není žádná legrace, z toho by se člověku klidně mohla pořádně zamotat hlava. I když, vlastně to legrace je. V roce 2013 totiž Babiš na konto prezidentského kandidáta Miloše Zemana pravil: „Nepodpořím nikoho, kdo má něco společného s érou Václava Klause, opoziční smlouvou a se systémem korupce politických stran, který zde Klaus se Zemanem úspěšně vybudovali. Miloš Zeman, jehož průzkumové agentury považují za jednoho z hlavních favoritů, je pro mě pokračovatelem Klausovy éry. Je to kandidát, který by si prezidentskou kandidaturou pouze léčil ego, jako prezident by dál rozděloval společnost. Z Hradu by se za jeho prezidentství stalo opět mocenské centrum, v němž by měl hlavní slovo lobbista Miroslav Šlouf a další kontroverzní osoby spjaté se Zemanovou politickou kariérou“ (viz zde). Zlatá slova, akorát ten Šlouf ostrouhal a byl zapuzen ve prospěch (a na radu?) Mynáře a Nejedlého.

Babiš proto v roce 2013 hlasoval pro Karla Schwarzenberga, byť s jistou výhradou: „Tím samozřejmě nechci říct, že bych podporoval TOP 09 nebo Nečasovu vládu. Knížete budu volit jako člověka.“

Babišovi evidentně není nic lidského cizí. Přesněji, není mu cizí žádná účelovka. O pár let později se totiž situace proměnila a chameleon Babiš musel změnit barvu. Před prvním kolem se vyslovil pro Zemana. Po něm ale, když si uvědomil, že to Zeman asi nedá a favoritem druhého kola je Drahoš, začal zabarvení opět měnit. U podpory Zemana setrval, leč vyslovil ji takovým způsobem, že by mu za ni Zeman klidně mohl dát pěstí mezi oči, pokud by se tedy na něco takového ještě vzmohl. Podle Babiše by se totiž stávající prezident měl zbavit některých kontroverzních spolupracovníků (tudíž všech) i jasně deklarovat, že nechce Českou republiku politicky orientovat východním směrem, k Rusku a k Číně. Co by ale ze Zemana zůstalo, pokud by uposlechl rad svého dosavadního úhlavního spojence?

Paktu Zemana s Babišem tedy (snad) zvoní hrana. Ostatně, i pro Zemana nyní Babiš ztratil cenu, poněvadž mu není schopen zajistit dostatečný počet voličů ANO. Definitivně jejich souručenství odzvoní, pokud Jiří Drahoš skutečně zvítězí. Jak se vůči němu bude chovat Babiš, nechme nyní stranou. Důležité je zjištění, že v mase zhruba třiceti procent účastníků voleb, kteří hlasují pro ANO, existuje hodně lidí, jimž stačí nabídnout přitažlivého, ba jen přijatelného prozápadního a proevropského kandidáta, a oni se s ním bez větších problémů ztotožní, bez ohledu na příklad Andreje Babiše. Babiš tudíž může být poražen konstruktivně, a touto cestou možná snáze, než neustálou negativní palbou.