Konflikt na Ukrajině a rostoucí mocenské ambice Ruska mají řadu vnějších projevů. Pozornost samozřejmě nejvíce vyvolávají střelba, popřípadě přehlídky, manévry či průjezdy různých kolon.

Z jedné strany amerických obrněných transportérů, ze strany druhé pokusy Putinových Nočních vlků prokousat se nějak až do Berlína. Stejně ba mnohem více důležité však mohou být dlouhodobější politické proudy a tendence.

Počátkem května zavítala do Prahy předsedkyně francouzské Národní fronty (NF) Marine Le Penová, jež má doma nakročeno k zisku prezidentského úřadu. Ví, že kvůli tomu musí nasadit umírněnější tón (žádný otevřený rasismus či antisemitismus), a když jí tuto snahu kazil vlastní otec a zakladatel strany Jean-Marie Le Pen, neváhala ho z partaje vykopnout – inu, když jde o moc, musí jít otec stranou, i když s tím by možná Niccolo Machiavelli nesouhlasil.

V Praze francouzská nacionalistka promluvila na parlamentní půdě, na konferenci nazvané „Evropský mír a prosperita po Evropské unii“, kterou pořádala neparlamentní Občanská konzervativní strana (OKS) a poslanec Radim Fiala, zvolený za Okamurův Úsvit, byť z něho čerstvě vystoupil. Tomio Okamura, poté, co ho nedávno, možná i za úsvitu, z jeho partaje vykopli jeho vlastní úsvitáři, poněvadž si sám pro sebe hamounil partajní kasu, teď s Fialou založil nové hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). No a hned se hleděli ukázat s Le Penovou.

Le Penová v Praze Evropskou unii verbálně pěkně profackovala: „Evropská unie je projekt, který je nebezpečný a utopistický, který byl vnucen, a to bez našeho souhlasu a proti naší vůli, a změnil myšlenku evropské spolupráce v byrokratický zlý sen federalistického charakteru uprostřed globalizace, který je naprostým protikladem liberalismu.“ EU označila za „monstrózní kreaturu“, za „šílenství“ a za „hrobku našich nadějí“. EU podle Le Penové dusí ekonomiku a nedokáže obyvatele Evropy chránit před islámským terorismem. Předsedkyně NF proto vyzvala k vytvoření Evropy založené na spolupráci svobodných národů. Není divu, že večer před tím zašla na pivo s Václavem Klausem, jenž již dlouho říká v podstatě to samé.

Nicméně Le Penová mohla mít k návštěvě Prahy i jeden praktický důvod – První česko-ruskou banku, která francouzské Národní frontě nedávno poskytla úvěr (asi čtvrt miliardy korun). Banka sice sídlí v Rusku, ale její rodokmen má kořeny u nás, a její česká dceřiná společnost nesoucí název Evropsko-ruská banka může mít ve financování NF údajně jistou roli. Tento motiv návštěvy Le Penová nepřekvapivě odmítla, leč i tak, úvěr neúvěr, platí, že se francouzští nacionalisté dlouhodobě těší ruské podpoře.

A jak by ne. Obě světové války vedly hlavně k marginalizaci Evropy v globální politice. Zhruba před sto lety, před první světovou válkou, vrcholilo období, kdy evropské mocnosti kořistnicky budovaly vlastní globální koloniální říše, okolo roku 1970 byly už všechny de facto scvrknuté na svá původní kontinentální jádra, jež sovětská komunistická hydra nepozřela jen díky USA. EU vyjadřovala a vyjadřuje snahu tuto dějinnou depresi zvrátit, vytvořit alespoň jednu celoevropskou velmoc, chybí-li na víc síly.

Ale síly možná nejsou ani na tu jednu. Což je dost děsivé zjištění. Nikoliv však pro Putina. Evropa „svobodných národů“ je přesně to, co Putin potřebuje: svobodné národy si totiž dřív nebo později vjedou do vlasů a Rusko si díky tomu pohodlně rozšíří svou sféru vlivu. Islámští fundamentalisté ostatně rovněž.

Marine Le Penovou asi nejde považovat za ruskou agentku, její hnutí má silné vnitřní příčiny existence a růstu. Nicméně Rusko bude tuto květinku rádo zalévat. A rádo přileje i Angličanům (Britům). Po vítězství konzervativců ve volbách se v Británii nejpozději v roce 2017 uskuteční referendum o setrvání v EU – šlo o volební slib leadera konzervativců Davida Camerona.

Británie a Rusko mají ledacos společného. Velká Británie je už dost dlouho jen malou Británií, doba, kdy vládla světu, je dávno ta tam. Nostalgii po zašlých časech velmocenské suverenity však mnozí obyvatelé britských ostrovů jistě pociťují. To Rusové jsou po obnově velmocenského postavení doslova celí žhaví. Ale jestli referendum dopadne pro vystoupení VB z EU, nahrají tak Britové Rusům vlastní pitomostí.

Evropská unie určitě není dokonalý útvar. Ostatně, kdyby si Marine Le Penová či Václav Klaus propláchli ústa a pronesli to, co říkají, s použitím poněkud jemnějšího výraziva, dala by se většina z jejich kritiky na bruselskou adresu i podepsat. Problém však spočívá v tom, že Evropa svobodných národů je z geopolitického hlediska kolosální hloupost. Devatenácté století dávno skončilo, žádný západoevropský stát nyní nemůže být sám o sobě mocností. Zato řada jiných států ano – Rusko, Čína, Indie, Pákistán, Turecko… a v seznamu by se dalo pokračovat.

Současnou situaci a její výzvy lze proto stručně shrnout parafrází (mírnou úpravou) Františka Palackého: Kdyby Evropské unie a Severoatlantické aliance nebylo, „musili bychom v interessu Europy, ba humanity samé přičiniti se co nejdříve, aby se utvořily“. Neboť, „pomyslete si“ Evropu „rozdělenou na množství republik a republiček, – jaký to milý základ k universální ruské monarchii!“

Josef Mlejnek jr.

Babylon č.1/XXIV, 13. května 2015