Měla jsem sen o konci světa. Byla jsem v něm s partou několika lidí, bloudili jsme pustým městem, krajem, nikoho nepotkávali, v obchodech plných zboží nikdo nenakupoval ani neprodával, uvažovali jsme o tom, co se stane, až všechno dojíme, všechny lahve plastové i skleněné dopijeme a všechna voda odteče do moře. Kupodivu jsem se nebála, všem nám to připadalo jaksi přirozené, nebo spíše normální. V bdělém stavu vnímám výsledek letošních voleb jako mírnější odvar svého snu a taky se ho nějak zvlášť neděsím, zažijeme asi chaotický sešup, snad…