Ivan Soloněvič si za celý svůj život nemohl snad jedinkrát postěžovat, že by mu z božího úradku bylo naděleno živobytí jednotvárné, nudné nebo snad nedobrodružné. Není ovšem divu, že za to musel zaplatit měnou obvyklou pro minulé století (století – vlkodav se na ramena sápe, jak zní jeden verš od Osipa Mandelštama): neustálé ponižování, lágry, kriminály, útěky, emigrace, rozbitá rodina, smrt blízkých a dokonce vražedný atentát, při němž zahynula jeho žena. Náš čtenář může znát asi nejnapínavější část životního příběhu Ivana Soloněviče, jeho…