Sancho Panza: „Ach, neumírejte, milostivý pane můj, ale poslechněte mé rady a žijte dlouhá léta, protože největší bláznovství, kterého se může člověk v tom- to životě dopustit, je pro nic za nic umřít, aniž jej kdo zavraždí a aniž jej ubíjejí jiné ruce než ruce smutku. Hleďte, nebuďte leniv, vstaňte z té postele a pojďme do polí, oblečeni za pastýře, jak jsme si umluvili. Třebas za nějakým křovím najdeme paní Dulcineu, vysvobozenou z čárů, a to bude jedna radost! Jestliže umíráte bolestí, že jste přemožen, vymluvte se…