Když s mámou, která je postižena stařeckou demencí – postižena je blbý slovo, možná by se dalo říct obdarována – chodím po zahradě, žasnu, jak máma žasne: z kytiček, z kůry stromů, z tvarů listů, z kamenů a jejich struktury… Na věci, které se zdánlivě pořád dokola opakují, nahlíží každý den znovu s fascinujícím zaujetím. V tom spočívá umění – věci, které jsou popsány a uloženy ve schránkách našeho vědomí jako mrtvé muzejní exponáty, znovu z těch šuplíků vytahovat, oživovat je, zbavovat je jejich muzeálního, školního, národního etc. kontextu. Umění má…