„To bych dokázal taky,“ poznamenal Ferdinand V. v roce 1866 po prohrané bitvě s Prusy u Hradce Králové. Za osmnáct let od jeho abdikace to byl jediný Ferdinandův komentář k panování následovníka, byť není jisté, zda mířil přímo na něj. V každém případě však myslel, že kdyby konflikt s Prusy dostaly ve Vídni na starost třeba cvičené opice, výsledek by nemohl být horší. Kdyby Ferdinand V. žil o 155 let později, nemohl by se vyjádřit jinak a lépe k výsledkům politického působení Andreje Babiše.

Sliboval vyrovnaný rozpočet. Zeštíhlení státní správy. Důchodovou reformu. Digitalizaci. Boj proti korupci. Řídit stát jako firmu. Vše mu hrálo do karet. Zdědil jednu z nejméně zadlužených ekonomik v Evropě. Po ekonomické krizi navíc hospodářství rostlo, nezaměstnanost takřka vymizela, daňové příjmy se každoročně zvyšovaly. A přesto: reforma žádná, státních zaměstnanců přibylo o 50 000 a vyrovnaný rozpočet se za osm let dosáhl jednou. A dnes? Český stát je rekordně zadlužený, zadlužuje se dále takřka nejrychlejším tempem v Evropě, zemi sužuje nebývalá inflace a přes velmi robustní zdravotnictví jsme půl roku dominovali světovým tabulkám v počtu úmrtí na kovid na počet obyvatel. Otázka nezní, jak je Babiš schopný nebo geniální. Otázka zní: Je někdo, kdo by to nedokázal taky?

Když někomu patří třetina médií v republice, pochopitelně je to síla schopná nastolovat vlastní agendu a okázale ignorovat tu nehodící se. A je dokonce možné tvářit se ustaraně při představování titulu „Sdílejte, než to zakážou“. Nic není dost blbé, pokud to může přinést alespoň jeden hlas. V důsledku tak nelze hovořit ani o volné a rovné soutěži politických stran, jak ji popisuje Ústava ČR. Ale to bychom byli opět u střetu zájmů, který přece žádný neexistuje.

Jenže kdyby takto kdokoli řídil svou firmu, dávno by ji vymazali z rejstříku. Ten člověk ničí jak přítomnost, tak budoucnost. Všem. Jako vlastním dětem. Hraje jen o jedinou, o tu vlastní. Do roztrhání těla.

V posledních letech je to jeden rekordní rozpočtový schodek za druhým. Loni 367 miliard, letos 320 miliard, příští rok historických 377 miliard. Vláda se chlubí výší investic, které jsou v poměru k HDP přitom stále na nižší úrovni, než v rozpočtech krizových let 2009-13. A vydávat schodky za výdaje na boj s pandemií je jako tvrdit, že česká fotbalová liga není horší než Liga mistrů. Jistě, ministr Havlíček by to nakonec nějak vysvětlil.

Babiš se prezentuje jako Jára Cimrman. Všemu rozumí, všechno vynalézá, všechny zachraňuje. Brání nás úplně před vším. Kromě toho jediného, co České republice opravdu škodí. Před ním samým. Jistě, názory na to mohou být různé. Však také nikdo nemá ambici hovořit „za všechny občany“. Tedy, opět, kromě jediného.