Tři poznámky ke zločinu na Filosofii

Byrokracie v téhle zemi podvazuje úplně všechno, rozkládá společnost, jakoukoli aktivitu. Než aby se člověk do něčeho pustil, kvůli nesmyslné úřední mašinérii řadu věcí předem vzdá, nechce podstoupit byrokratické martyrium, což se týká všech aktivit mimo tovární linku, a i tam vás pronásledují předpisy. Ať je člověk řemeslník, lékař, nebo hostinský, jako kdybychom žili v jednom velkém táboře nesvéprávných pionýrů, kteří fungují jen na povel. Systém živí sám sebe, stejně jako za bolševika se dělají výkazy pro výkazy, práce pro práci. Všechny vlády pořád dokola slibují, že byrokracii ořezají, ale je to čím dál horší. Vláda ve Strakovce je ve skutečnosti pouhý servis byrokracie.

A organickou součástí výše uvedeného je i to, že tam, kde by byrokracie naopak fungovat měla, tak nefunguje. Jak je možné v zemi, kde ke každému prdu musíte mít deset razítek, že si dvacetiletý deviant bez minulosti, o kterém nikdo nic neví, nakoupí osm palných zbraní včetně armádní pušky a k tomu množství vysoce průbojného střeliva, aniž by se někde v centrální evidenci rozsvítila červená kontrolka. A navíc bez jakéhokoli psychologického vyšetření.

Proč například střelné zbraně ještě, než jsou prodány, neprojdou povinnou individuální identifikací, jejíž výsledky by byly uloženy v centrálním policejním registru a při jakémkoli trestném činu by kriminalisté okamžitě věděli, z jaké zbraně se střílelo? Po vraždě v Klánovickém lese tak mohli kriminalisté hned po vyhodnocení balistiky zajet pro vraždícího maniaka do Hostouně.

Co Češi postrádají stále po třiceti letech, kdy se zbavili komunistické školky, ve které byli voděni jak malé děti na provázku, je profesionalita. Člověk na to naráží dnes a denně, a to ve všech oborech lidské činnosti, snad kromě automechaniků, i když ty už dneska nahradily počítače. Při podobných zásazích, jako byl ten proti střelci na Filosofické fakultě, jsou všude ve světě vždy mezi prvními nasazeni do akce policejní odstřelovači, kteří objekt a jeho okolí, ve kterém se páchá násilí, jistí zvenčí. Vraždící maniak z Hostouni v závěru pobíhal dlouhé minuty po ochozu fakulty, odkud střílel dolů po lidech, aniž by ho nějaký policejní ostřelovač okamžitě zneškodnil – stříleli po něm jen nějací zoufalci z pistolí! Bylo to jako z nějaké filmové grotesky, kdyby to tedy nebylo k pláči.

P.S. V celé té tragédii je jen „štěstí“, že persona vraždící na FF UK byl modrooký bílý Čech ze zajištěné středostavovské rodiny, kterému nic nechybělo, který si žil jako si nežije 90 % lidí na této planetě. Můžeme si představit orgie nenávisti, které by se ve veřejném prostoru strhly, kdyby vraždícím monstrem byl nějaký uprchlík či cizinec. On i ten „motiv“ jeho běsnění, podle toho, co se píše, byl de facto „národní“. Přesvědčení, že za všechny naše problémy a průsery mohou ti druzí: Habsburkové, katolická církev, Němci – před listopadem 89 komunisti, po něm kapitalisti, předtím SSSR, dnes Evropská unie, je deviace pěstovaná v tuzemsku v lidech od školních let od doby národního obrození, a kult kňourání a nesvéprávnosti je dodnes integrální součástí existence nemalé části české společnosti a jejího náhledu na okolní svět. Za naše „zkurvené“ životy ale nemohou komunisté ani kapitalisté, ani planety nebo hvězdy. Můžeme si za ně výhradně my sami. To se ale neučí ve školách – to si člověk může přečíst jenom na veřejných záchodcích.