Úryvek z rozsáhlého rozhovoru s bývalým polistopadovým politikem, zakladatelem ODA Pavlem Bratinkou, který vyjde v tištěném Babylonu příští týden.

Jak to tehdy bylo s nákupem norského plynu?

Formálně to musel do vlády předložit Vladimír Dlouhý a jemu se do toho moc nechtělo, protože Klaus na to čpěl oheň a síru. My jsme mu dali nůž na krk, že pokud to nepředloží, tak ho z vlády sundáme. Respektive řekneme premiérovi, že ho musí  odvolat. Takhle jsme tuto veledůležitou dohodu nakonec vyšolichali. Dnes si na to nikdo nevzpomene. Jediný, kdo si na to vzpomněl, bylo Norsko. Když bylo 20. výročí uzavření kontraktu, pozvala nás, členy ODA norská ambasáda a paní velvyslankyně tam měla řeč, že jsme byli jediná země z východu, která tuhle dohodu uzavřela.

Můžete připomenout, o co šlo…

Bylo to v roce 1996 a šlo o to, abychom nebyli stoprocentně závislí na dodávkách plynu z Ruska, ne jen z historických zkušeností – situace v ruské federaci byla velmi nejistá a zvrat k horšímu, k vyděračské mezinárodní politice tam byl možný každý den. Tak jsme si řekli, že alespoň část naší spotřeby, aspoň pětadvacet procent musí jít z Norska, abychom v případě nouze, a s pomocí různých zásobníků, přečkali ty zimní měsíce. Jednalo se o to, že v okamžiku, kdy by Rusové přestali dodávat plyn, tak by ho začali dodávat Norové. Byla to taková pojistka. To ale narazilo na velký odpor ze strany ODS.

ODS nebo Klause?

Ano Klaus byl rozhodně proti tomu, ale hlasování ve vládě nakonec prohrál – myslím si, že pro hlasovala tehdy i část jeho ministrů. Do dneška ten kontrakt je. A v roce 2009, když najednou přestal plyn z Ruska proudit, tak to bylo k nezaplacení. Tehdy si na to vzpomněla jenom hrstka novinářů a Klaus se chlubil, jak byla jeho vláda prozíravá – „my jsme uzavřeli kontrakt“.. Už k tomu ale nedodal, že prozíravá byla ODA, zatímco on byl proti. Klaus nás dokonce před několika lety obvinil, že jsme jim ukradli název strany. My jsme ovšem vznikli 17. prosince 89, zatímco ODS se ustavila v dubnu 1991.

Proč na to Klaus čpěl oheň a síru? Z pohledu České republiky, pokud chceme hájit zájmy této země, logičtější a rozumnější dohodu – ekonomicky, politicky, bezpečnostně, strategicky si lze sotva představit …

Nevím, co bylo v tomto případu tím důvodem. Nicméně mám podezření, že to v posledku vyplynulo z jeho charakteru. Víte, v každém člověku se prosazuje myšlenka „Já nade vše“, „Já především“ – v někom víc v někom méně. Existují mravně silní lidé, ve kterých ta myšlenka se sice vnucuje velmi silně, ale oni ji dokážou vůlí potlačit. No a VK je člověk, ve kterém je ta myšlenka extrémně silná a on ji zároveň nezvládá. Těžce snáší, že by jej mělo něco omezovat – jiní lidé či nějaké principy, zásady. A takový člověk musí nutně cítit spřízněnost a tím pádem respekt k mocnostem, které rovněž neuznávají, že by je mělo něco omezovat. A Rusko je taková mocnost. Zřejmě se mu nechtělo podpořit něco, co by Rusko mohlo cítit úkorně.

Pomineme-li to, že byli oba v Andropovově Prognostickém ústavu, proč v tom Dlouhý Klausovi sekundoval…

Dlouhý nikdy nebyl moc ochotný jít do přímého konfliktu s Klausem, nebyl to bojovník, sám to přiznával a dokonce mluvil o tom, že má takovou schopnost splynout s jakýmkoliv okolím. Kolikrát jsme museli říct a dost – on na to prostě neměl. S Klausem se znali dlouho a podle mě měl pořád i komplex, že on v tý komunistický straně byl a Klaus ne.

Pomineme-li nějaké ruské vlivy, na rozdíl od Dlouhého byl podle mne Klaus de facto marxista, který všechno, včetně kultury, mezilidských vztahů, neřku-li nějakého duchovna převáděl na ekonomickou rovinu…

Dalo by se říct, že byl inverzní marxista – všechno privatizovat a tím se všechny problémy vyřeší.

Proč byl Klaus proti restitucím?

Bylo v tom několik důvodů. Argumentoval například tím, že někdo byl v cizině, netrpěl tady s námi, a teď by měl ještě dostat zpět majetek. Dále to pro něj byla komplikace privatizace. Některé majetky se musely zablokovat, nemohly se privatizovat, dokud se nevyjasnily restituční nároky. Musel se vytvořit investiční a restituční fond k náhradě toho, co se nedalo fyzicky vrátit… A taky postrádal vědomí potřeby aspoň nějaké elementární spravedlnosti. Nějaká náprava křivd, morální důvody, to šlo úplně mimo něj. Jenom to odvádělo pozornost od ekonomických věcí, kde se cítil být ve středu pozornosti.

Bolševik.

To říkáte vy, ale novináři mu tehdy jeho pravicově konzervativní rétoriku žrali.

Pravicoví svazáci, kteří nedali na Klause dopustit.

Přesně, pravicoví svazáci a jeden z nich teď skončil u Babiše. Klaus byl pro ně nedotknutelný, zatímco do nás šili kvůli každé maličkosti – byli jsme ti malí, co pořád s něčím otravují a chtějí se zviditelnit. Přesto se nám podařilo vybojovat ve vládě řadu věcí. Měli jsme hrůzu z toho, že by Klaus předsedal vládě, kde by seděl jen on a lidovci, kteří byli s prominutím skoro na nic – za dotace do zemědělství by odkývali všechno, a taky, aby byla ta místa ve státní správě, protože obrovský počet jejich lidí a členů byli lidé závislí na státě, ať už přímo nebo dotacemi. Nedalo se počítat, že budou nějakým silným korektivem Klausových tendencí. Ve vládě jsme měli svobodu věci prosazovat, protože jsme šli do voleb samostatně, i když jsme potom měli dluhy, který nás zahubily. ODS měla větší dluhy, nikomu to nevadilo, ale nám bylo spíláno – místo aby si řekli, mají dluhy, tak asi nekradou. Média ovšem zobala ODS z ruky.

Klausův „nesmiřitelný ideový boj“ s levicí vyústil v „opoziční smlouvu“ se sociální demokracií.

Ano, Zeman s Klausem, tihle dva titáni, jak je nazval jeden servilní novinář, se v podstatě dohodli, aby nás zlikvidovali. Spiknutí těchto dvou se mělo mj. realizovat změnou Ústavy tak, aby se ze hry vyšachovaly malé strany.

Proč byl Václav Klaus proti všemu, co zavánělo spravedlností, morálkou?

Lidem tohohle založení jsou jakákoliv pravidla na překážku – vy máte něco dostat, něčeho chcete dosáhnout a v cestě vám stojí nějaké pravidlo, nějaká morální zásada. To je pro ně nesnesitelný. Je to člověk, který nezvládl své já, které ho totálně ovládlo. Myslím, že jeho hlavní ideologie je jájství. Takových politiků je víc, různě to dovedou tutlat, občas se to provalí jako žhavá láva, ale provozně tak nevypadají. U Klause to je ale vypjatý do extrému, prýštilo to z něj denně,

Průšvih byl, že měl skutečně jakési technokratické charisma a po těch šílených tvářích komunistických buřtipánů to najednou byl fešák, který vystupoval docela skromně a přitom ví, o čem mluví. A taky si dal velmi záležet, aby pomalu ale jistě vznikl dojem, že on jediný ví, co je to ekonomická reforma. A to se mu bohužel díky negramotnosti zdejších novinářů podařilo. Když Klaus mluvil v TV o tržní ekonomice, tak z toho byli ti svazáci, jak jste je správně označil, paf – udělali z něj hvězdu prvního řádu. Klaus měl najednou ohromnou moc a to ho zcela zničilo.

Leta dělal, že je na celém světě jediný, kdo ví, co je tržní ekonomika, a najednou mu vadí volný mezinárodní obchod, tzv. globalizace a stěžuje si, že ho ráno obsluhuje Filipínec a v poledne Srbka – notabene v Británii. Co je na tom špatného? A on to hned přirovnává k nějakému jakoby komunistickému příkazu, že se všichni na světě máme mít rádi. Takový bláboly! Celou lidskou historii přece odcházeli lidi za prací, za obživou – Čechy nevyjímaje.

A pak ty jeho nekonečný výpady proti Evropské unii… Pomineme-li sdílené hodnoty à la právní stát a lidská práva, tak prostor volného pohybu osob, zboží, služeb, kapitálu je sám o sobě úžasná věc. Soutěží mezi sebou podnikatelé z celé Evropy a rozhoduje pouze jejich schopnost uspokojit zákazníky a nikoliv přízeň mocných – kdy se toto v dějinách podařilo? A na straně druhé pak neustálé omlouvání a vyhýbání se jakékoliv kritice Ruska, což tedy tehdy nebylo tak zřetelný, jako tomu bylo později. Dnes je z něj lidský i politický chudák, v podstatě tragicky směšná figura. A pro žádnou zemi není dobře, když se toto stane někomu, kdo pár let předtím v té zemi dominoval.