Miloš Zeman pozval před pár dny na Hrad představitele policie, aby jim poděkoval za to, že při oslavách 17. listopadu a při návštěvě čínského prezidenta různými způsoby šikanovali české občany. Při té příležitosti pronesl řeč, která na první pohled může působit jako důkaz rostoucí řečníkovy demence či paranoie (pacient sedí, motá páté přes deváté, řadí „argumenty“, které nemají oporu v realitě, a pak z nich vyvozuje absurdní závěry).

Zvláště to vyniká, mámeli projev k dispozici v oficiální písemné podobě (viz www.hrad. cz – Ovčáček zřejmě neumí správně používat tečku a otazník).  Ukázka: „Musíme si vážit těch, kdo mají odvahu, a musíme si uvědomit, proti komu policie stojí. To nejsou názoroví odpůrci, protože ve svobodné společnosti má každý právo vyjádřit svůj názor, ale je názorem zapalování policejních aut, je názorem, když v Klinice se připravují demonstrace právě s cílem zapálit tato auta, případně znemožnit provoz Řízkárny. Je názorem, když strháváte vlajky jakéhokoli státu, anebo je to pouze hanobení státních symbolů a víte, že se to stalo i zde na Pražském hradě. Je třeba odlišit lidi, kteří svobodně vyjadřují svůj názor od různých Kalousků, kteří se pouze zviditelňují šaškovskými akcemi. (…) Toto vše by měli duševně normální lidé pochopit.“

Zemanova nablblost je však jako obvykle jen zdánlivá, respektive relativní. Při bližším pohledu pochopíme, že používá osvědčené prostředky: dobře ví, že protest proti charakteru Číňanovy návštěvy v Praze nemá nic společného s Klinikou ani se zapalováním aut – a ví také, že se nikomu nikdy nebude zodpovídat. Postupuje tedy bez obav stejně, jako kdysi čeští komunističtí propagandisté. Ti přece před rokem 1989 také vysvětlovali veřejnosti, že disidenti nejsou persekuování kvůli názorům, nýbrž coby kriminální živly. Odpůrci režimu byli též označováni za duševně choré (nejen v Sovětském svazu, ale i v Československu), a i v tomto bodu postupuje Zeman v duchu osvědčené tradice. Policistům totiž na závěr řekl: „Váš nevděčný úděl, často spočívá v tom, že bráníte projevu duševně nenormálních lidí a v tom jste tak trochu podobní psychiatrům.“ Spousta policistů si tohle jistě vyslechne s uspokojením.

Lze se utěšovat, že Zeman nemá směrem k policii žádné reálné pravomoci, že může pouze žvanit. Katastrofa je ovšem v tom, že jeho snahám vyrábět z názorových odpůrců magory a kriminálníky, nikdo zodpovědný nečelí, naopak, Zemanovu projevu naslouchali a na Hrad se spořádaně dostavili ministr vnitra Chovanec a policejní prezident Tuhý. Vláda mlčí – a „vrchní velitel ozbrojených sil“ Zeman mění policejní sbor k obrazu svému.

Babylon, č. 1/XXV z 18.4.2016