„Strojárna by byla zadarmo, politologie třeba za 40 tisíc,“ mudroval místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk v rozhovoru pro MF Dnes krátce před koncem roku 2016, ale jako by nás tahal svým myšlením a vyjadřováním někam na samý konec normalizace. Rozděluje totiž vysokoškolské obory na ty, které slouží průmyslu a exportu, jež by měly být zadarmo, a ty ostatní, neužitečné, které by si studenti měli platit.

„Když jsem s touto myšlenkou přišel na vysokou školu, odpověděli mi, že jim chci vzít jejich akademické svobody,“ pronesl Daněk a dodal, „to odmítám. Když je platíme, měli by dělat to, co potřebujeme. Když chtějí zůstat svobodní, mohou, ale za své.“ Dokonce se pustil do volného trhu a do Václava Klause, protože ten prý jako premiér kdysi tvrdil, že i výběr oborů na VŠ a uplatnění v praxi zařídí trh. „Platím tě? Tak dělej, co chci,“ zaznělo z Daňkových úst na adresu universit v rozhovoru. Zaměstnanec firmy ATAS elektromotory Náchod Otto Daněk se prý snaží dostat studenty do provozu, aby „aspoň týden dva za semestr strávili ve fabrice“. Vysoké školy ale pro to nemají pochopení. Chtějí pořád ještě vzdělávat, ne jenom připravovat kádry do montoven.

Daněk si zřejmě nevšiml ani proměn ekonomické reality ani toho, že v Listině základních práv a svobod je cosi, co se jmenuje „právo na vzdělání“. Listina pochopitelně neříká, že každý může studovat na VŠ, co se mu zachce. Na druhou stranu to ale znamená, že vzdělání je statek chráněný ústavním pořádkem, který se nemůže omezovat podle toho, co si průmyslová nebo jiná lobby objedná. „Platím tě? Tak dělej, co chci,“ prostě z úst pána z elektromotorů Náchod ve vztahu k rektorům ani státu stále ještě není a naštěstí ani nemůže být závazné. I přesto, že by se pod jeho výroky spousta politiků dnes s chutí podepsala.

Stejně jako vývozci průmyslových výrobků by se takto mohli ozvat třeba hostinští, kteří v Praze a dalších turistických resortech zajišťují příliv „tvrdé měny“ ze zahraničí do naší ekonomiky, a to mnohdy úspěšněji a efektivněji než členové Asociace exportérů a jejich provozy.

Zbytečné filosofické fakulty by se podle této logiky mohly transformovat na jedno velké a všeobjímající České vysoké učení pohostinské. („Učení“ zní lépe než elitářská „fakulta“) Děkanem nebo rovnou rektorem ČVUP bude Zdeněk Pohlreich, jenž má sice kavárnu v Praze, ale tento kádrový škraloup vyváží jeho popularita televizního kuchaře. Děkanem pro vědu a výzkum bude jmenován Láďa Hruška z TV Nova za to, že vymyslel, jak připravit smažený sýr v mikrovlnné troubě.

Ze stávajících oborů FF by byly zachovány cizí jazyky. Google translator jídelní lístky přeci jen překládá blbě. Zvláštní postavení by pak měla bohemistika, jejíž absolventi se budou zabývat vymýšlením nových sofistikovaných přívlastků vín, pivních speciálů, sýrů, omáček etc. V oblasti jazykové normotvorby by pak bohemisté dohlíželi, aby se provozní restaurací nenechávali příliš unášet v oblasti zdrobnělin. Tak by například stanovili, že slova „vajíčko“ nebo „bůček“ v jídelním lístku jsou zcela v pořádku, zatímco výrazy „bifteček“ nebo „rejžička“, jsou jaksi na hraně, a dnes mimořádně populární slovo „stejčíček“ (kdo neslyšel v restauraci říct číšníka „stejčíček“ místo steaku, tak jí zřejmě jenom doma nebo ve vegetariánských podnicích), to už je za čarou.

Literární vědci pak budou v rámci dlouholetého grantu vyhledávat vhodné citáty z děl Jaroslava Haška a Bohumila Hrabala, kterými bude možné vyzdobit stěny vybraných hostinců. Do grantového projektu na výzdobu stěn nápisy a jinými dekoracemi se budou moct zapojit i historikové a etnografové. Muzikologové budou zkoumat, jaká hudba je vhodná jako kulisa na WC, do recepční haly etc., a především, jaké tóny nejlépe stimulují chuť k jídlu a mají tedy vliv na výši útraty.

Posíleni by byli psychologové, protože kuchařům často ulítnou nervy a na pracovišti je potřeba někoho, kdo to urovná. Estetika, antropologie a kunsthistorie by se transformovaly na obor „Kultura stolování“. Filosofie se promění na méně abstraktní obor „Filosofie podnikání“, protože tu přeci potřebuje a nezřídka i má každý hospodský. Zrušena bude pochopitelně politologie, protože na jednu stranu do hospody politické řeči nepatří a na stranu druhou, po pár pivech rozumí politice přece každý. Kdo bude chtít politologii i přes tuto naprosto zjevnou neužitečnost a nesmyslnost studovat, ať si zaplatí 40.000,-. Pro ostatní obory na nově zřízené ČVUP bude od nyní závazné šéfkuchařovo: „Platím tě? Tak dělej, co chci.“