Morálka

Milé národy v širé zemi,
Vy tajně líbíte se mi:
Neb krví a potem denně
Živíte to padlé plémě!
Moral
Ihr lieben Völker im weiten Reich,
So ganz im Geheimen bewundre ich euch:
Da nährt ihr mit eurem Schweisse und
Gutmütig diese verkommene Brut!

Αχιλλεος
Ó, vlaštovko, půjč mi perutě,
Ó, vezmi mě v daleký kout,
Otěže rvala bych pohnutě
A slastně se zbavila pout!
A s volností plula bych k dáli
Věčně blankytnou oblohou,
Jak chtěla bych nadšeně chválit
Boha, co svobodou zvou.
Αχιλλεος
O Schwalbe, leih‘ mir deine Flügel,
O nimm mich mit ins ferne Land,
Wie selig sprengt‘ ich alle Zügel,
Wie wonnig jedes fesselnd‘ Band!
Und schwebt‘ ich frei mit dir dort oben
Am ewig blauen Firmanent,
Wie wollte ich begeistert loben
Den Gott, den man die Freiheit nennt.
(Wien, Januar 1887)
Tři dny
Tři dny slastných dálek
V temné jezerní zeleni,
Beze slov, bez otázek,
Jen velmi chvatné loučení,
Neb slzy dnes a nářek
Bolestným byly trápením!
Netrýzněte, stíny smělé,
Vzpomínky dnů přešťastných,
Jejich lesk se zračí skvěle
Jako slunce v očích mých…
Ač mi srdce puká v těle,
Na tváři mi tančí smích.
Drei Tage
Drei wonnige Tage
Am tiefgrünen See,
Kein Wort, keine Frage,
nur eilends ade,
Denn Träne und Klage
That heute zu weh!
Kein Schatten umtreibe
Diess flüchtige Glück,
Sein Abglanz verbleibe
Uns sonnig zurück…
Das Herz bricht im Leibe,
Doch lächelnd der Blick.
(Ischl, August 1888)
Z němčiny přebásnil Vítek Kremlička
Babylon 4/XXIV, 11. prosince 2015