Jsou výstavy, které dobré věci dokáží zazdít, vedle těch, které z průměrných věcí dokáží vykřesat nemožné. A pak jsou výstavy, jejichž autoři dovedou výjimečné věci prezentovat tak, že jejich sílu umocní. K té poslední skupině patří i výstava reportážních snímků ze srpnové okupace Československa roku 1968 světoznámého fotografa Josefa Koudelky ve Veletržním paláci v Praze, jejíž autorkou je Irena Šorfová.

Z osvětlené chodby veletržního paláce – normálně fungujícího světa se člověk bez varování ocitne ve tmě, kterou prořezávají jen paprsky promítaček vrhající na plátna snímky z okupované Prahy, a chvíli mu trvá, než se v prostoru zorientuje. To jen umocní naprostou fantasmagorii, která se před jeho očima odvíjí: lidé na fotkách, kteří chtějí 21. srpna 1968, jako každý jiný všední den, jít normálně do práce, narazí v ulicích města na tanky, a zprvu vůbec nechápou, co se děje:

Pokojná společnost, která je oblečená podle poslední módy, užívá si necenzurovaného tisku, skvělých filmů, rokenrolu, svobodného ovzduší kaváren, sportovních utkání, soutěží miss republiky, nebo se jen věnuje materiální spotřebě, společnost, která se po letech vlády nesmyslu a ideologického fanatismu uvolnila a má nehranou radost z nabyté svobody, je z čista jasna konfrontována s tanky, vojenskými mundůry a kamennými tvářemi okupantů se samopaly. Je to situace natolik surreálná, že to vypadá, jako kdyby nějakou mírumilovnou civilisaci přepadla horda mimozemšťanů odněkud z Marsu.

Situace zachycená Koudelkou je naprosto unikátní (na straně přepadeného světa nejsou žádné zbraně ani se nekoná žádná viditelná rebelie, která by se snad měla silou potlačit) a natolik absurdní, že jeho fota ze srpna 68 patří k nejsilnějším protiválečným (a v tom protisovětským a protikomunistickým) výpovědím, které kdy spatřily světlo světa.

Z pod pláten, na kterých jsou promítány reportážní snímky, doplněné o filmové záběry natočené Janem Němcem, „vytékají“ černé kaluže krve nebo snad mazutu z tanků, ve kterých se odráží reálné dění – životodárná tekutina se mísí se zapáchající chemikálií, kterou se živí monstra na zabíjení. Vše podtrhují autentické zvukové nahrávky rachotu tankových pásů, řevu motorů obrněných vozidel, zvuku nalétávajících letadel, které prolamují výstřely z kulometu. Expozice – představení tohoto černého divadla je natolik sugestivní a člověk je natolik vtažen do děje, že se mimoděk poohlíží, neleží-li na zemi někde poblíž nějaká dlažební kostka.

Místo periodizace pravěku – nesmyslného biflování nejrůznějších ptákovin by v rámci vyučování nejen dějepisu měly výstavu povinně shlédnout všechny základní i střední školy.

Koudelka Invaze 68

Veletržní palác 22/8/2018 – 6/1/2019, Út – Ne 10 – 18h