Ožralá Praha
Včera točila ČT U Budyho jeden díl ze seriálu o undergroundových hospodách coby podhoubí nezávislé kultury, pro který jsem na žádost režiséra Petra Hátleho vybral texty Egona Bondyho ze sbírky Ožralá Praha z 50. let, na které v roce Orwella 1984 odpovídá Magor zpoza mříží valdické kartouzy, coby ukázku, která zcela rozbíjí bolševickou poetiku, noetiku, neřku-li etiku a která funguje dodnes. Básně bez patosu, zcela civilně, jak je to myšleno, přečetl Jan Hájek z Činoherního klubu. Na závěr na Heligonku zahrál Bobeš a na fňuknu zafňukal Pepíček Čečil. Bondy začíná velkými písmeny, Magor v kurzívě čárkami. -ppl-
NA ULICI
Po ulici choděj esenbáci
kteří dělají těžkou práci
Nad hlavou mi lítá éro
a já mám u jména numero
v seznamu na policii
neboť nedělám a jenom piji
Na domě mi visí plakát
na něm je Stalin – má modrej kabát
potom tam taky stojí
že se nás Truman bojí
Za vejkladem vidím srnce
a elektrický hrnce
U řezníka je uherskej salám Stojí tisíc korun
s babou jsem se hádal vo rum
u pultu v Metru
Měla díru ve svetru
pustili radio: že se v Ostravě dělá
líp než se dělalo včera
Vokolo jdou na špacír vojáci
to jsou pane junáci
oficíři maj epolety
aby bylo v armádě víc osvěty
Všichni shlédněte film Štědré léto
jak mysleli že to nejde a jde to
V půl šestý hlásej na ulici zprávy
že se maj přihlásit zdravý
že maj jít do výroby
pokud to nejsou veřejně činný vosoby
Taky nedostanou žádný lístky
tak to maj jistý
– – –
Jen to nutkání k oběšení
nikdy mi asi nezevšední
– – –
Chuť nemám ani inspiraci
psát o tom nad čím tiše zvracím
K VEČERU
na všechno seru
Pak si u Umprumu
koupím flašku rumu
Sedím u ní sám
cejtím se jak pán
Za malou chvíli
jsem už opilý
Pěkně koukám dolu
na trnože stolu
Nikdo o mně neví
že jsem marxist levý
– – –
Pročpak mu říkáš vole
ontologické pole?
Tolik jsi zblbnul z láhve
že se bojíš říct Jahve?
STARÝ MĚSTO
Starý Město to je moje
to mi nedá pokoje
Už mě tu znaj esenbáci –
to se mně vyplácí
Taky mě znaj putykáři
těm se dobře daří
Když jsem vožralej klusám
vokolo svatýho Husa
Jindy zas mám náladu
honit tady parádu
Vezmu si svý malý perka
poskakuju jak veverka
Mám americkej uzel
ten mně sluší tůze
Kdo mě zná tak kouká
že mám v hlavě brouka
Kdyby Starý Město nebylo
to by mě zabilo
– – –
Ví v Pelhřimově kdejaký buran
Křemešník zbourají našli tam uran
Vyslyšet přání ať Pán Bůh dá mi
aby ho našli pod Hradčanami
ZAS JSEM BYL DNESKA OPILÝ
celej den jsme spolu tak zabili
Já jsem jen chlastal
a ti druzí to platili
Ti co to platili
se při tom bavili
kdo by se nebavil když vidí
jak jsem opilý
Potom mě vezli domů
a nadávali mi k tomu
Ale na Kampě stálo ráno
šest zasněžených stromů
– – –
Přinesu lilii
Bondyho Julii
do domu nad Sluncovy.
Julie políbí mne: Vítám vás, Magore.
Pohnutě odpovím jí:
Laudemus Deum ore,
Cartusium egressus.
Spláchněme pivem hnus,
cerevisiam bibamus
cum lauro pimpinellaque.
Kéž se mé latiny Julie nelekne!
KOUPIL JSEM SI FRANCOVKU
dal jsem za ni 30 korun
teď ji vozkusím
jestli je lepší než rum
Půl procenta mentolu
krkám nahoru dolu
sedmdesát procent lihu
skládá na mě svoji tíhu
Koupil jsem si francovku
je lacinější než rum
Už mi tím pitím
měkne rozum
– – –
Napsal jste Bondy slavné ódy
zvláště tu o francovce
já opět trpěliv jak ovce
přemítám usebrán a tich
co krásy ach skryto ve vrbách
salicylový piju líh
S VLADIMÍREM CHODÍM PÍTI
ještě když slunce svítí
Sedíme spolu
v hospodě u stolu
Vladimír vykládá sem a tam
a já poslouchám
U šestýho piva
slabou závrať mívá
U osmýho piva
zpívá
Zatím co on zpívá krásně
recituju já svý básně
V rohu sedí esenbák
má novej gumák
– – –
Odpočívají bílé myšky
v chládku je Honza Litomiský
však do světa který ho vítá
vrací se Havel konvertita
V roce kdy předchůdce náš Hašek
dovrší slavné jubileum
do divokého světa flašek
vrací se konvertita Vašek
a lahve zvoní mu Te Deum
V POLEDNE JSEM ZAS VOŽRALEJ
na nebi je bílej měsíc malej
vokolo něho skáče moje milá
to asi taky hodně pila
Jednu nohu sem druhou nohu tam
ať se tady tolik nemotám
Kateřina za měsícem běží
na řece je led a trochu sněží
Vokna eště nejsou rozsvícený
lidi u krámů si prohlížejí ceny
Vod rána jsme dneska pili
Zatím ulice a střechy jsou už bílý
– – –
Skrz mříže slyším přes tu dálku
na nebi vytí vlkodlaků
Ze slunce vyskakují štíři
začal rok osmdesát čtyři
– – –
I se starým dobrým Lombrosem
praštilo by to tady o zem
Naštěstí není vidět duši
bohatě stačí tvary uší
S HRŮZOU KOUKÁM ŽE DĚLÁM INTIMNÍ LYRIKU
Jak se škvařím na rendlíku
To je něco pro historii
jak piji!
Za sto let budu na vobraze
jak chodím po Praze
Zvlášť bude zkoumání tuhý
kde jsem neměl žádný dluhy
Mnohej si vykrouží piruetku
na tom kde jsem si půjčil pětku
Mý sebevražedný pokusy
to bude něco pro husy
A můj život pohlavní
to bude to hlavní!
Tak jsem nasranej velice
že se kroutím jak vopice
– – –
Nad dvěma slunci
třetí vzešlo
bez tebe by to Bondy nešlo
Bez tebe byl bych bez poetiky
seděl jak vůl
a lepil jen pytlíky
– – –
Krásná je hora Mt St Michel
já nejdál do Valdic jsem přišel
moje básně jsou samý klišé
na hubě vyrazil mi lišej