Začátkem sedmdesátých let jsem přijel na stipendium od mnichovské university do Paříže a moje první cesta vedla do Rue du Pont de Lodi 6, do redakce časopisu Svědectví. Tehdy tam pracoval Jiří Slavíček, později známý jako dopisovatel Svobodné Evropy. Ten mě seznámil s Pavlem Tigridem. Pavel mě vzal do své kanceláře a nabídl mi koňak. Vypili jsme ho „rychle, aby to paní šéfredaktorová neviděla“. Tigrid se hlavně vyptával. Já jsem byl poměrně čerstvý emigrant, o generaci mladší a jeho kupodivu zajímaly moje názory. Teprve později,…