Růžové Prase
To, že je Roger Waters debil, respektive antisemitské prase, vím už dlouho. To, že se stane prasetem nejen antisemitským, ale i prasetem, které bude podporovat aktuálního mnohasettisícového vraha, se proto dalo čekat. A Roger opravdu nepřekvapil a záhy po minulém únoru zachrochtal. Pak i jeho nynější chrochtání navedené, a to před Radou bezpečnosti OSN může překvapit jen málokoho.
Otázkou je, může-li člověk s potěšením nadále poslouchat hudbu, kterou takové prase složilo. Kusy, které udělal, ať už sám (např. If nebo Money), tak i ty, co udělal s ostatními z party (One of These Days, Atom Heart Mother, atd. atd.) patří totiž pro mě k opravdovým skvostům. Já je poslouchat můžu, protože krásné umění může složit i prase. Umění, které pak žije již svým vlastním životem od svého stvořitele odděleno. I když já už vždycky při takovém poslechu uvidím před sebou nejen to prase nafukovací z Animals. Ale do O2 Areny na koncert juchat letos v květnu nepůjdu. To bych těch prasat viděl naživo už moc.
