Dáváš najevo znát, že poesii máš rád a že tě baví. Kdy skládat jsi verše začal a jak se tvůj život plaví?

Toliko slovem tu zdravím milé čtenáře a omlouvám se, že nehledím jim přímo do tváře. Papír, jak praví klasik, ten nezačervená, třeba se zbarví tu dneska jenom slova má. Kdysi mi přítel povídal, že než-li proti proudu, je lepší nechat se jím nést – nechat se povznášet. Já však potřebou, dal jsem zabrat oudům, ke břehu doplaval a z něho jal se pozorovat svět. A tak již v dětství na základce, snad kolem sedmé třídy, začal jsem slova křídou třídit, poznával jejich vidy. Ty sprosťárny na záchodcích jsem minul pouhým okem. Parodie na pohádky tu psal jsem prvním rokem.

„Moc nám tady nemaluj, vyser se a upaluj!“ bývá na hajzlech psáno. Poesie má vynášet i klnout, jak známo. Jaké jsou její limity, představu máš-li ty?

Tou limitou jsme si každý sám, limitou vlnitou – obrazu rám a k tomu z Ferlinghettiho pera: „Mít cit, to je nádhera!“ Čtenáři zůstává zvolit si hranice, osedlat žížalu, či jezdit na býce. Nebo být s rozumem vždy ve své poradě, jak kráva nebo vůl stát ve své ohradě.

 Jaký je tvůj rejstřík uměleckých roubení! Jseš poeta-herec znalý troubení. Jak to snáší rodina, když nastane tvá hodina?

Á rodina a troubení: Roubíky do úst! Ať není žádné soužení. Kam tati dneska večer jdeš, promlouvat lidem do duší? To asi mě nepřísluší, jdu slova měnit v dým a naopak, tak dobrou noc a klidně lež. Kavárny, kluby obrážím, až dorazím až na Petřín, kde každoročně v první máj básníme se všemi, kdo uši maj. Své básně skládám do vlaštovek a oknem tramvaje pouštím ven učím se létat spolu s nimi, než tento sen se změní v jiný sen. To už mi bude k prdu rým, co promění se v pouhý dream.

Jací jsou tví oblíbení autoři, se kterými by ses vydal do himalájských pohoří? Kdo se ti takříkajíc vťal do mysli svými smysly a nádhernými nesmysly?

Už po narození samý šprým a veršovánka, byla mi první injekcí moje mamka. Pak když jsem měl první jako z praku, zasáhl mě kordem Cyrano z Bergeracu. A s Jardou Seifertem, co jsem se naplakal, když džbánek ona nesla o dům dál. Rimbaud, Baudelaire, Verlaine – na vojně četl jsem ten refrén. Z mládí mi zbylo jen vzpomínek torzo: Ferlinghetti, Ginsberg, Gregory Corso. Tak jsem si nechal obrůst bradku knírem trávíc večery se Shakespearem. Carvera, Ortena, a Fryntu pozval bych klidně ku jointu. Nanao, Filed, Metánovský, jediný naživu Krchovský.

Tys hotové dítko štěstěny! Odkud máš magnet na ženy? Zřejmo, žes vsadil na poesii, a tím jsi vyhrál Tramtárii! Pořádáš na Petříně vždy 1. máje mejdánek máchovský; vyjasni, co to za klání kujónský?

Co se týče magnetu, přebral jsem po otci štafetu. A s majdanem na Petříně je to tak, že z Klubu 8 nám zůstal tento brak a každý rok se schází tam kdejaký básník, zpěvák, kmán. Je to takový piknik u cesty, kde lze líbat i nevěsty. První máj a jeho lásky čas, políbíš cizí múzu, co má i pas. Čtyřhodinové čtení poesie se s jídlem, pitím vína kryje. Přijíti může kdokoli – básníci, snící, sokoli a vykřičet se v celý svět: www.poezienapetrine.cz. Čtení, recitace, performance, slam poetry, projevy, hudba, oslava, Vltava, štoudev a vantroky, bejlí i moudí…

Jaké máš největší přání uprostřed letošních plískanic a piva sání?

Asi v rychlém střihu Dokončit někdy svou první knihu Dělat co mě baví Zachovat duševní zdraví. Vím, není to jen jedno, ale přání nespočet Tak poslední při vzpomínce na Pana disidenta. Přeji nám nového s charakterem presidenta.

A já zvědavý pumprdlík uzavírám dotazník; zda chceš něco vzkázati, alébrž dodati?

Milý čtenáři, pokud bys rád naživo se viděl, tak Ti říkám dyť klidně do kavárny Mezi Řádky na poesii přijď. Tak myslím, že už to stačí a bylo toho dost, já děkuji i Tobě nejen za zvědavost…!

 

Ptal se Vít Kremlička

 

 

A zbyde po tobě

Ondřej Linhart

 

A zbyde po tobě

papírová krabice v kanceláři,

kolečko na tácku a další ve jménech na diáři.

Zůstane po tobě ticho v soudní síni

a tašky s nákupem v předsíni.

A zbyde po tobě auto bez otáček,

nezaplacené složenky

a mokrý zubní kartáček.

A zbyde po tobě hřeben plnej vlasů,

10 razítek v pasu.

Vstupenky na ples,

nevyvenčený pes,

skoba na tričku

a tričko na skobě

zbyde po tobě.

Světlo na chodbě

a kytka na hrobě,

na podlaze mobil s pěti nepřijatými,

notes s mými několika rými.

 

A zbydě po tobě pár hesel v prohlížeči,

na čele spánek

a na těle ruka něčí.

A zbyde po tobě krabice

od banánů,

vyrostly možná v Africe

a ty jsi někde v pánu.

A zbyde po tobě krabka a stará babka

v košíku s pár hříbkama.

A zbyde po tobě sladký úsměv a slaná slza,

vzpomínka v něčí mysli

dveřmi zavrzá

a pak už vůbec nic

a když ti oči zvlhnou,

jak pocit tvého citu,

potkáš sám sebe….

 

A zbyde po tobě

papírová krabice od banánů na chodbě v práci.

A zbyde po tobě

báseň o tobě ve třetí osobě.

A zbyde po tobě

pár písní, co na kytaru zahraješ jen ty.

A zbudou po tobě

závěsy po babičce.

A zbyde po tobě

rozkrájená cibule pro oči k pláči.

A zbyde po tobě

nedojedená snídaně.

A zbyde po tobě

motiv k zaplnění srdcí.

A zbyde po tobě

elegantní jasný a stručný skok.

A zbyde po tobě

dech na zrcátku.

A zbyde po tobě

seznam, co je třeba udělat.

A zbyde po tobě

pes, kterého nikdo nestihl vyvenčit.

A zbyde po tobě

kytara s rozladěnými strunami.

A zbyde po tobě

vzpomínka na tsunami.

…sbírka pivních tácků,

…nevypletený záhon,

…25 košil k vyžehlení,

…dcera, která vyroste do její krásy,

…nedopité víno v lednici,

…skica obrazu hledajícím barvy.

A zbyde po tobě

kolaps na D1,

…schránka plná složenek,

…auto v garáži,

…pár kamarádů z dětství

a 14523 svatých obrázků,

…mobilní telefon s třemi nepřijatými,

…matka na invalidním vozíku,

…rozladěný klavír a průkaz do strany.

A zbyde po tobě

čas, který si chtěla mít sama pro sebe,

…nedopité pivo v pokoji,

…špinavé spodní prádlo,

…propadlá vstupenka do Národního divadla,

…nedokončený telefonát

a telefon s prasklým displejem.

A zbyde po tobě

neotevřená bonboniéra k 70.

…pár zvadlých kytek na Olšanech,

…jedna stará berle

a na oči brejle asi patery.

A zbyde po tobě

dopis na rozloučenou

jako poslední báseň

a jedna nedopsaná báseň…

 

A zbyde po tobě

tělo bezvládné,

…míč před brankou,

…kostel bez oltáře,

…vyzutá bota na letní dálnici,

…pár fotek do alba,

…zkušebna s doznívajícím tichem.

A zbyde po tobě

parte na nástěnce, kde jsi bydlel 40 let,

…byt plnej věcí,

…nedokoukanej film,

…záložka v knize Raymonda Carvera.

A zbyde po tobě

jedna volná IP adresa,

hrnek s lógrem bez cukru.

 

A zbyde po tobě POCIT

tvého citu.