BABYLON MMXIX / Februarius

2019 / 02 / 01

Češi, církve a petroislám

komentáře / Josef Mlejnek

Islamismus je stejný chemický byznys, jako Babišova řepka olejná – jeden otravuje mysl lidí, druhý podzemní vody. Z komunismu vylíhlí zdejší obránci tradičních hodnot na to jdou obráceně – škrcením církví…

 

2019/02/02

Na počátku byl smrtihlav

recenze / Eva Čapková

V Berouně je k vidění výstava grafika Tomáše Šmejkala a fotografa Daniela Kreissla věnovaná hmyzu, který podle některých stojí na počátků lidského mýtu. Bezpochyby. Onehdá jsem pozoroval na své ruce krásnou babočku osikovou. Pak jsem se dočetl, že saje na shnilém ovoci a na mršinách …

2019/02/04

Pán much na Filosofii

recenze / Petr Placák

Děkan Filosofické fakulty vydal knihu o normalizaci, respektive sborník z tisku posbíraných zcela nekompetentních úvah. Něco tak blbého (a vyberte si, zda kniha nebo autor) se jen tak nevidí …

2019/02/05

Neonacistická služba lidu a vlasti aneb Přímá demokracie

komentáře / Rudolf Kučera

Lid versus občané, přímá demokracie proti zastupitelské demokracii, vůle lidu jako ideologický konstrukt proti ústavním institucím … Krvežíznivé jakobínské strašidlo, na které se odvolávali komunisté i nacisté, znovu obchází Evropu. K tomu viz krátká úvaha nedávného zemřelého Rudolfa Kučery z revue Střední Evropa, kterou Kučera začal vdávat už leta před listopadem v samizdatu.

2019/02/06

Klid před mediální bitvou

glosy / Petr Mach

Nic proti Katalánsku, třeba i samotnému, ale to, jak se chovají tamní separatisté, řadí katalánské levičáky po bok francouzských pravičáků z hnutí Marine le Pen, nebo německé AfD, jejíž představitelé se sem tam neudrží, aby nepochválili třetí říši. Radikálové všech barev spojte se, proti umírněnosti, zdravému rozumu, evropské jednotě. Takže palec nahoru španělskému království, směrem dolů vizi katalánské republiky.

2019/02/06

30: Kontroverzní kus nábytku

glosa / Maciej Ruczaj

Účastníci polského kulatého stolu jej dodnes brání, ti, co byli mimo, jej dodnes odmítají. To je, s určitými korekturami na obou stranách, podstata dnešního – v pořadí cca patého (roz)dělení Polska, tentokrát ovšem ve vlastní režii. U nás to má specifika ta, že se k moci dostala strana, která na „kulatý stůl“ dohody nejrůznějších sviní, korupčníků etc., prostě těch, co jsou vždycky nahoře – z pohledu těch, co zůstali dole, zaútočila, ač byla sama od začátku jeho nejvlastnější součástí a dokázala z něho vytěžit vůbec nejvíc.

2019/02/07

30: Burani s uslintaným zájmem

dokument

odpisů mezi rockery za „předsedu undergroundu“ Magora, který už po páté za druhu kulturu bručel, nebyla na přelomu let 1988/89 zas taková hipí selanka, jak by si člověk vzhledem k místu a času myslel…

2019/02/08

Od akce Jelcin k akci Trump

články / Josef Mlejnek

PPL: Mlejnek v souvislosti s internetovými trolly, kteří ve volbách pomohli Trumpovi, připomíná, jak si v roce 1996 volební tým Jelcina najal skupinu amerických volebních manažerů, aby mu pomohla s marketingem, včetně různých špinavostí, proti komunistovi Zjuganovovi. To jsou ale dvě věci: Pro Amíky to byl jednoduše byznys a la Hellerova Hlava XXII., zatímco ruští trollové jsou součást skutečné hybridní války Ruska proti Západu, která je řízena strukturami spadajícími pod Kreml, kteří by nikdy proti Rusku a jeho vládcům – na rozdíl od „amerických byznysmenů“ – nic nepodnikli a kdyby jo, tak by jednoduše zmizeli …

Josef Mlejnek: S tou anotací souhlasím, ale já tam přece mezi akci Jelcin a akci Trump nekladu rovnítko. Jenom si myslím, že ten problém je nutno nahlížet šířeji. Na podzim jsem třeba kupoval přes internet ledničku. A od té doby mě na internetu pořád otravuje nějaká reklama na ledničky. Někdo (nebo něco? umělá inteligence?) si myslí, že když jsem si koupil jednu ledničku, koupím si rád i druhou. Jak to ví, že jsem si ji koupil? Kdo tomu dal právo otravovat mě reklamou? Za tím jsou nějaké technologie, algoritmy apod., které nikomu nevadí, respektive které začnou vadit, až když se jich chopí Putin a místo ledniček začne „prodávat“ politiku. Mně vadí i bez Putina. A mimochodem, za těma reklamama na ledničky Putin určitě není, protože Putin přece neví, co je lednička, poněvadž v Rusku je furt zima a mráz a ledničky tam nepotřebují …

2019/02/09

Krásné dny mého mládí

lieratura / Ana Novac

Jednou se naše pohledy zkřížily. Jedinkrát. Odvrátily jsme se a jako po vzájemné tiché dohodě jsme se na sebe už nikdy nepodívaly. – Ana Novac, čtrnáctiletá židovská dívka z maďarsko-německé rodiny ze Sedmihradska si v nacistických vyhlazovacích táborech tajně zapisovala dění kolem, lidi, zvířata nebo snad věci? s neobyčejnou ostrostí vidění hraničící se smíchem, z kterého mrazí.

2019 / 02 / 10

Zákonná smrt

nekrolog / Lubomír Martínek

Ahoj lišáku, odpověděl jsem Lubošovi Martínkovi, hezky jsi to uvedl, otisknout to musím, protože nebýt frajer si našinec nemůže dovolit… No, ve skutečnosti si na dané téma rád zapolemizuju

2019 / 02 / 11

Podměrečné osoby

komentáře / Petr Placák

Neustálé nápady, jak vylepšit tenhle svět a lidskou společnost jsou zaručeně nejúčinnější zbraní hromadného ničení – lidí, kultury, cítění, myšlení …

2019 / 02 / 13

Jak se žilo pod hustým obočím Leonida Brežněva

recenze / Květa Norfová

Alexej Jurčak píše o pestrosti zdánlivě šedivého světa Brežněvovy éry v SSSR. Podle mě celá nostalgie poslední sovětské (komunistické obecně) generace spočívá v tom, že se lidé nemuseli o nic starat, nenesli absolutně za nic odpovědnost. To ale není vůbec nic specifického, říká se tomu vězeňský syndrom, trpí jím všichni vězni, kteří byli propuštěni na svobodu a ne málo z nich se ze složitosti venkovního světa, kde se musí člověk postarat o sebe sám, do bezpečí vězení raději znovu vracejí. Ostatně takové vězení se také nedá zredukovat do dvou polarit vězeň – bachař, ale je to svět sám o sobě: neobyčejně pestrá síť vztahů, která vzniká mimo systém, nebo proti systému, i když ve skutečnosti jsou jeho součástí.

2019 / 02 / 14

30: Pendrekový zákon

Před třiceti lety 14. února režim zpřísnil po událostech Palachova týdne tzv. pendrekový zákon, který zavedli proruští kolaboranti po demonstracích k 1. výročí okupace v roce 1969, kdy české policejní jednotky zabily několik mladých lidí. Na rozdíl od roku 1969 naštěstí po 14. únoru 89 nenastal 20-letý klid.

2019 / 02 / 15

Rvačka o duši Žlutých vest

komentáře / Magdalena Platzová

Extremisté zleva i zprava se snaží získat francouzské Žluté vesty na svou stranu. Ty ale podle Magdaleny Platzové z Lyonu zatím podobným vábením odolávají. O co jim vlastně jde?

2019 / 02 / 17

Kořeny, kameny, brouci, kosti, lastury

články / Ivo Chocholáč

„Taktilní vařečky, pokličky, válečky a prkénka jsou alchymistickým náčiním a naše tělo tyglíkem pro Opus magnum taktilismu,“ napsal Jan Švakmajer ve Hmatu a imaginaci. Vzhůru do erotogenních zón, čili k Švankmajerovým estetickým masážím, tentokrát znovu v Nové Pace, kde jinde.

2019 / 02 / 18

SiKo a Anti-SiKo-Demo

Komentáře / Eva Čapková

Lenina lesen, nesli mimo jiné hesla účastníci sobotní „anti“ demonstrace v Mnichově. Podobní trotlové byli mezi prvními, které nechal Lenin zlikvidovat.

2019 / 02 / 19

Polsko x Izrael: historická pravda a pokora

glosa / František Kostlán

Vyjádření izraelského ministra zahraničí, že Poláci „bezpochyby kolaborovali s nacisty“ je stejně pitomé jako tvrzení, že Židé šli do plynu jako ovce a Židovské rady přitom nacistům pomáhaly. Jestli nějaký národ v okupované Evropě bojoval proti nacistům, tak to byli Poláci. Co se týká protižidovských pogromů, je dobré na druhé straně uvést, že izraelské ocenění „Spravedlivý mezi národy“ pro ty, kteří za války pomohli Židům přežít, má nejvíc právě Poláků, bezmála 7 tisíc (Čechů 118), přičemž tam vládl teror, jako nikde od Polska směrem na západ. Rodina Ulmových ze vsi Markowa byla za ukrývání svých židovských sousedů celá vyvražděna – muž, jeho těhotná žena a šest malých dětí byli postříleni na místě, pro výstrahu, bez soudu, jak bylo na polských okupovaných územích běžné. Přesto se jenom v této vsi dožilo šťastně války dalších 17 ukrytých Židů i Poláků, kteří je schovávali, zatímco polského policistu, který nacistům pomáhal, odsoudila polská podzemní Armia Krajowa k trestu smrti a popravila ho. Peskovat ty „druhé“ (Židy, Poláky, komunisty, fašisty … ) byl základ moci totalitních režimů v minulém století. Netanjahu a spol. to ale ještě neví.

2019 / 02 / 20

Bílý betlém (tc „Poslední autobus noční linky“)

poesie / Jaroslav Erik Fryč

… volám sám sobě mobilním telefonem / a ptám se kde jsem / hnijící zuby a nehnutelnost mládí / v tom městě zoufale malém / kde jediné pivo se dá pít v baru U stromu / kde žádný strom není … Projeďte se nočním autobusem s Jaroslavem Erikem Fričem, neúnavným dělníkem na poli kultury, která od pravěku naplňuje duše radostí.

2019 / 02 / 21

30: Soud za Palachův týden

literatura / Petr Placák

Z popudu obviněných srocený dav začal propadat masové hysterii a bez pomoci příslušníků PMJ při dokončení zákroku by tento byl těžce zvládnutelný – prokurátorova slova u soudu za Palachův týden 21. února před třiceti lety jsou pěkná ukázka toho, jak komunisté, mentálně uzamknutí ve svém paralytickém ideologicko-policejně-kryploidním ptydepe nebyli schopni popsat ani prostou realitu.

2019 / 02 / 22

30: Kardinálovo požehnaní království

dokument / Karel Tlustý

Hrdinové bez bázně a hany byli vždycky tak trochu otrava – jako kdyby za to, jací jsou, nemohli, ale spíš příroda. Víc se mi líbili ti, kteří se ke kýženému stavu pracně celým životem propracovávali, jako třeba kardinál Tomášek. (A Bůh je má prý taky radši, aspoň to tvrdí ti, kteří s ním mluvili, tedy ti, kteří tvrdí, že s ním mluvili…)

 

 

2019 / 02 / 23

Drazí světlonoši z Babylonu

poesie / Jan Vnouček

pivo už je za pět pětek / v přírodě jsou hory petek / holohlav chce všechno raus / v kinech 5D Mikymauz – rýmuje Jan Vnouček galanterie Terryho ponožky v kině Světozor, který nás neprozřetelně oslovil: Drazí světlonoši z Babylonu, což jsem nemohl nedat do titulku …

2019 / 02 / 25

Celý Brunův Faust je Anděl

recense / Ladislav Čumba

Před pár dny odešel na věčnost Bruno Ganz. Láďa Čumba, který nezastírá, že pro něj byl Bruno anděl, nejen nad Berlínem, který z béčkem hrozících filmů udělal biják, na něm onehdá byl na Vinohradech, seděl v řadě č. 6 uprostřed, sám, ještě s dvěma dalšími fajnšmekry, zakladatelem festivalu a ředitelem Divadelního ústavu, kteří v řadě č. 6 seděli s jedním normálním debilem, který – i když zprvu netušil, do čeho jde – byl to opravdu „celý Bruno zcela, úplně, všecek Bruno, natýrlich sám, bez divadla, bez režiséra, kostýmů, komparsistů, bez tlumočníka“. Nebo to bylo opačně? Ostatně, přečtěte si Čumbu sami.

2019 / 02 / 25

Reklama na dobrou smrt

článek / Petr Placák

Před časem jsme uveřejnili článek Lubomíra Martínka na podporu uzákonění euthanasie s tím, že na to napíšu polemiku. Tady je. Zdánlivě racionální úmysl odstranit utrpení ze světa pomocí zákona je podle mne zcela iracionální cesta do pekel. Zvláště s problémem stárnoucí populace se může z euthanasie stát smrťák horší než středověký mor, který rozbije veškeré hodnoty, pomocí kterých drží evropská civilizace ještě jakžtakž zuby nehty pohromadě.

2019 / 02 / 26

30: Kdo je Václav Havel

dokument

Sláva Českých dětí přelétla i oceán. Před třiceti lety o nás ostrovní komunisti napsali, že chceme – na rozdíl od Havla – monarchii. To nebyla tak docela pravda. Po demonstracích jsme se většinou scházeli v restauraci Olympia na Újezdě a 28. října 88 jsme si tam spolu s Havlem připíjeli na obnovu Českého království. Takže kdo je Václav Havel?

2019 / 02 / 27

Holokaust po holokaustu: Listování knihou Toma Segeva Sedmý milion

recense / Josef Mlejnek

Josef Mlejnek v souvislosti s polsko-izraelskými hádkami o holocaust a pronacistickou kolaboraci oprášil článek o knize Toma Segeva Sedmý milion (Paseka, 2014) o recepci holocaustu v Izraeli: od jeho odmítání, přes jeho přijetí až po jeho instrumentalizaci …

2019 / 02 / 28

Spirituální zmrzlina na Hoře strachu

článek / Petr Holý

Petr Holý píše o povolání Šúdžim Terajamou – o koláži a montáži, časové zkratce, průniku do jiných světů, světů magie a japonské mystiky a tajemna, přičemž se nejedná o manýru – Terajama čerpá ze svých prožitků a světa, v němž vyrůstal ne daleko od jednoho z nejvýznamnějších spiritistických míst v Japonsku, posvátné „Hory strachu,“ Osorezan, dodnes pověstné babicemi komunikujícími v silném aomorském dialektu se světem zemřelých, svahy tam jsou cítit syrnými výpary a v poryvech větru se točí barevné větrníky jako kola osudu.