Básníci ticha

14. června 2019 na Krákoru, foto Zdeněk Vykydal

 

Míjení

Zemřelo přátelství

Hvězdný prach

soukromých pocitů

našich vnitřních galaxií

pulsuje vesmírem

Rachotíme skořápkami slov

tiše kroužíme

stále chodíme

v bludném kruhu

kolem sebe

Rozlišujeme se

poznáváme se

podle barvy vlasů

oděvu odlišností tváří

a taky titulů

Nikdo

a vůbec nikdo

nenabídne své srdce

 

Básníci ticha

Podivné postavy

nenapsané básně

podivné postavy

v kruhu kolem ohně

Prchají před slovy

tančí mezi slovy

slova splývají s plameny

slova a jejich ozvěny

slova a jejich významy

slova omezená slepotou

slova omezená samotou

slova vonící čistotou

okamžik uchopení

okamžik opojení

vyrvaný z nitra přítomnosti

souboj krásy a obludnosti

souboj touhy a zbytečností

Úlomky slov

tolik střepů

tolik nevysloveného

tolik nepoznaného

tápeme

hledáme

plujeme

oceánem slov

trosečníci moří

podivné postavy

nenapsaných příběhů

A na břehu

ohně stále hoří

Podivné postavy

skutečných příběhů

které život tvoří

každého z nás

bez příkras

 

Poutníci noci

(věnováno Erikovi Brnu Olomouci)

Cestou do vozovny

cinkají noční tramvaje

před Ponorkou

na Štatlu zase šaliny

V noci na Svatého Jiří

prý země se otvírá

aby vydala odvážlivcům

poklady ze svého nitra

Kroky osamělých poutníků města

kroky osamělých poutníků noci

kolem nonstopů a chrámů

věže Petrova a Dómu

ozvěny dávných kroků

panovníků církevních hodnostářů

a taky královrahů

Kroky osamělých chodců noci

kroky v rytmu bluesových tónů

kroky tuláků noci

se skrytými poklady jejich srdcí

Je tolik nevyřčeného

tolik nenapsaného

tolik nezaznamenaného

Noční rychlíky

na trati Bohumín – Praha

na trati Bohumín – Brno

na trati s popadanými mosty

Padací mosty

obranných hradů nitra

spálené mosty minulosti

Rychlík přítomnosti

kupé s ospalými cestujícími

a na semaforu

stále svítí zelená

Opičky z Gibraltaru

na Svatém Kopečku a v Bystrci

se pitvořivě ksichtí

skrze mříže voliéry

na návštěvníky ZOO

Ještě jsou hospody kde se kouří

ještě jsou hospody

kde se debatuje o životě

kde se tříská pěstí do stolu

kvůli obhajobě názoru

 

Ještě jsou hospody

kde voní poctivá gulášovka

kde štamgasti píšou na účtenky básně

kde neblikají výherní automaty

nehraje televize ani jubox

ale kytary a zpívá se

Ještě jsou hospody

kde se hraje mariáš

Durch Žebrák Sto a sedma nazad

…takový život nelze prohrát

život jenž držíme v dlaních

v mozolnatých dlaních

od krumpáče a lopaty

co umí hladit něžně a opravdově

mozolnaté ruce

které bez problémů

dají přes držku

všem navoněným frajerům

Kroky osamělých poutníků noci

kolem potemnělých oken ložnic

spokojeně oddychujících spáčů

po předstíraných orgasmech

povinného manželského milování

Cesty poutníků noci

kolem zapomenutých plácků dětství

zrušených klubů a hospod

sladkobolný splín

vrávoravých kroků poutníků noci

Stále vpřed nezastavovat

život na plný plyn

bez mříží zlatých klecí

Opičky z Gibraltaru

asimilované v zoologické zahradě

na nás posměšně a nestydatě

vystrkují holou prdel

 

(21. února 2019, po znovupřečtení básně J.E.Friče Hořící berdej)

 

Pro Vítka K.

Brýle
s tmavou rohovinovou obroučkou
Triko
s nápisem Free Tibet
(přesto má rád čínskou
a taky indickou kuchyni)
Ve volném čase
nejspíš skládá sonety
a možná
chová tři kočky
a taky psa
Ve volném čase
chodí na ryby
nahazuje udice
na okouny štiky candáty
má políčeno i na slova
slova sonetů
Pokud něco chytí
úlovky krmí
sebe kočky a psa
ulovenými verši
posluchače…

 

PODKARPATSKÁ RUS

V malebné horské krajině
staletí lesní velikáni
pamatují jak různí páni
vládli na Zakarpatské Ukrajině

Silnice samá díra
čas ten vše spraví
dřevěné kostelíky pravoslaví
a stále živá víra

S naditou prkenicí
přišli do kraje
Nikoly Šuhaje
novodobí loupežníci

Z budoucnosti obavy
bída a fůra dřiny
úchvatné horské poloniny
a sklenka vodky na zdraví

Do noci zpívá řeka blues
Rusínům co hledají své kořeny
vítr kvílí mezi náhrobními kameny
tak to je Podkarpatská Rus

 

Sudety

Mazlavé bláto

na botách nostalgie

pošmourné babí léto

drsná poezie

zpustlé krajiny

Smutné ruiny

zchátralých stavení

v kopřivách zasypané studny

den po dni

hniloba se tlemí

z vykotlaných pařezů

tam kde dříve vzkvétal sad

křoviska šumí

rozpadlé ploty zahrad

hložím zarostlé záhony

na mezích

smírčí kameny

na polích

tráva a bodláčí

na zrezavělých kolejích

zdemolované vagony

vykolejené doby

nikde žádný průvodčí

Poutníci z města

tam co vede

zapomenutá křížová cesta

do kopce se plahočí

k zbořenému kostelu

Na hřbitovech

náhrobky psané švabachem

tlející věnce

národnostní rozmíšky

Nutno šmahem

vyhnat Němce!

Zdevastované zítřky

nezacelené rány

jizev minulosti

Mlhou plují vrány

a v lesích

hladové lišky

dávají dobrou noc

 

Odpověď na nabídku z Lidových novin do rubriky poezie:

Děkuji za nabídku, potěšila mě. Poezie za nic nemůže, stejně jako redaktoři Rubriky o poezii. Lidové noviny patří stejně jako iDNES.cz do mediální skupiny MAFRA, která je součástí holdingu Agrofert. Babiš do února 2017 holding vlastnil, poté ho kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů. Připadalo by mi značně pokrytecké chodit na demostrace proti Babišovi a přitom mít medailon v Lidových novinách, v mém případě by se jednalo „o střet mých osobních postojů a svědomí“. Proto musím s díky Vaši nabídku odmítnout…

s pozdravem Miky M.

14. června 2019 na Krákoru, foto Zdeněk Vykydal

Miroslav „Miky“ Marusjak (1960) žije v Olomouci. Po maturitě na SPŠ stavební (1980), šel pracovat do lesa jako dřevorubec. V únoru 1986 nastoupil k ČD, prošel funkcemi – posunovač, hradlař, vedoucí posunu a signalista, v současnosti pracuje jako signalista na svážném pahrbku v žst Olomouc. Je organizátorem různých pořadů v olomoucké Ponorce, redaktorem undergroundového časopisu Voknoviny. Na konci 70. let vydával trampský samizdatový almanach „ Z kraje Ječmínka“. Svou tvorbu prezentuje v klubech, po hospodách a na undergroundových festivalech, většinou za hudebního doprovodu přátelského uskupení Poetic band. Jeho básně se objevují v českoamerickém almanachu „Prchavé domovy“ (2010), dále ve sborníku CESTY PRO-MĚNY Nálada doby (vydavatelství Triton 2017). Samostatné sbírky Jenom jako (2009), ve vydavatelství Ears&Winds Records Na křídlech ptáků (Haiku), Ponorka blues, A přece se točí (aforismy); dále Dunění ticha (Miniatury č. 9), Na kolejích slzy (Miniatury č. 70), některé jeho zhudebněné verše můžete slyšet na cd kapely Bluesberg Nade mnou (2017).