Brzo už začnou růst houby. V tvém díle se hudba s básnictvím snoubí. Když jsem to tak pěkně načal: kdy jsi s uměním začal?

Od dětství se umění věnuji i houbaření. Na ságo zaduji, básně života koření, soustavněji však až na stará kolena. Dá se říct: když už mi ujížděl vlak. Asi tak…

Také hraješ na ságo, ty vágo, za což jsem tě od jinošských let převelice obdivoval v řadě ctitelů a ctitelek. Ty ses toho nezalek a směle pokračoval, dobýval hudební svět. Kde jsi všude vystupoval, s jakými kapelami, sděl nám, ó svámi!

Jsme svámi, buďte snámi! Znělo v šedesátém osmém, v roce mého života osmém. Hudební svět jsem dobil (a ten se z toho už nevzpamatoval) troubením ve Sdělovací technice, kde zpíval malíř-zpěvák Singer nahlas velice, ve zkušebně – vile Pavla Brázdy, málem jsem v té době spadl z hrazdy. Mihl jsem se Zuby nehty a pak s Naďou Bilincovou řešili jsme nárůst splínů v kapele Hučení větrných mlýnů. Později mě Hmyzák zlanařil do Činny, odkud mě Komár za rok vyštípal, neb chtěl to mít jiný. Pak jsem ještě hrál v Tabucchi a Kapitánu Rentonovi, samý slavný kapely, doufám, že každej to ví. Jsem dosti potěšen, Vítku, že k mému šumaření nemáš výtku!

Co jako překladatel, seš nové gramatiky zakladatel? Bo jako translator, jseš literatury transformátor?

Založit novou gramatiku nemám ambici, to jako bych zahodil ságo a naučil se na bicí. Transformátorem však byl bych rád, hady slov na prsou si hřát, pak s nimi vybudovat nový řád.

Ale kdyby jsi byl gramatikus, měl by si z ústavu grámoty kus! Takhle překládáš, uměny zušlechťuješ. Cvičíš též, snožmo švihadlo přeskakuješ?

Mám radši kus flákoty než grámoty. Z toho jdou na mě mrákoty. Přeskakuju leda z tématu na téma či nevěstám vlečku. A sekám cvičky jak Baťa švihadla. Je mi jedno, kam noha dopadla.

Co tě nýčko zaujalo v umění vprostřed všeobecného šumění?

Když slyším slovo umění, več po smrti se promění – naděje, láska a víra? Poslední dobou mě fascinují jen podobizny žen na mamutích klech. Českou literaturu čtu stejně intenzivně jako Walesa Lech.

Pryč je dávná minulost. Co říkáš na přítomnost?

Přítomnost není veselá, to asi víme oba dva: zvířata houfně vymíraj, lidi se poučit odmítaj, apokalypsa je nový ráj… taková je halt doba. Lidstvo hledá, kde Bůh nechal díru, nachází jen černou ve vesmíru. Tou proplazit by chtělo se na Mars. So go to hell and move your arse!

Arše jsou v arše a hrají marše. Co chystáš za kreace, v těchto dobách legrace?

Sepisuju krátké prózy. (Vědí bozi, co tu hrozí!) Jak to zpívá Osbourne Ozzy: „Piš, než zmizíš pod korozí!“ Je zlé, když se skřípneš o zip.

Co však hudba? Je tvá sudba, mezi tóny, slovy těkáš, prozpěvuješ, taky štěkáš jak psí víla přece, na palouku v lese, pod jezem v řece. Co může publikum čekat, na co se těšit a čeho se lekat?

Hudba je sudba, leč není moc čas. Onehdy v Liberálu foukal, snad někdy zahraju zas… Pojď, založíme band „Viktorka u splavu“! Já se ságem přídu, ty vzpomeneš na Národní třídu… A bude veselo! Komu by se tančit  nechtělo?

Kdo v zlaté struny zabzdít chtěl, ten pochopil a víc nechtěl… ! Skládáš si sám texty, bo říkáš si: „Nex ty?“

Žasnu, až lezou mi oči z hlavy.
Jaké texty? Textové zprávy?
Ano, sám.
Tušíš doufám, že nezpívám?

Tuším doufám, že nezpívám. Jak pivo chutná vám?

Pivo bohužel furt chutná. Až je mi z něj malá kutna. Chtělo by to tu chuť utnout. Nebyl by pak problém s kutnou.

Jseš adjunkt poesie, saxofonista, literární solitér. Jakou nyní preferuješ muziku, nástroj, adaptér?

Viadukt poesie možná jsem / ve své vsi potulným psem / zná mě každý blázen.

Chystáš nyní poémy na nějaké témy? Anebo maximy s poetickými subminimy?

Táhne mi na záda vesmírný chlad. O tom bych poému nadrásal snad? Zajímá mě, jak se vědomí lepí na hmotu. (Fluktuaci energie v prostoru a času.) A jak skloubit vidění a slepotu. Taktilní a netaktní, olfaktorickou krásu. Na podobná témata si střádám slova, pak prasátko rozbiju a začnu střádat znova.

Energetická fluktuace, byla vždy podstatou emigrace. Co tvé cesty za poznáním, básněním a hudby hraním?

Emigrovat se mi nepodařilo přes Jugoslávii v roce osmdesát dva. Vrátili nás tenkrát do Prahy celníci už z Komárna. Od té doby jim za jejich čin jen blahořečím. Kde bych bez Čech a Moravy byl, nevím. Co bych si bez naší kotliny kde počal? Bez kotliny, jež se zvolna mění v močál. Nebo snad spíš ve vyprahlou poušť? Někdo říká, bude líp, já říkám jen houšť a větší kapky na březích Vltavy i Svratky. „Ani nevyjdem ze dveří a poznáme svět, ani nevyhlédnem z oken, uvidíme Cestu nebe”. Bez pohybu proto zůstaňme stálí. Byl jsem „první, kdo vrátil se zpět” a také „poslední, kdo kufry balí” neboť „kdo nejdál vychází, zpravidla nejméně pozná”. Taková jsou slova moudrých. Hrozná. Číst básně se přesto chystám na Tabook. Takový jsem nedůsledný kluk.

ptal se Vít Kremlička

 

Výběr z textových zpráv

Okvětní plátek je přírodní plátek.

Dlouho se prodíral tundrou, až se po mnoha hodinách celý uondaný ocitl na rozlehlé pasece, kde ho obklopilo stádo stíracích losů.

Blanka ukázala svůj tunel.

Misionář ji naučil svou polohu.

„A se mnou přijde zákon,“ pravil prezident. „Zákon schválnosti.“

Merde –

za to že jsi.

Imigrační úředník dívky požádal, aby mu ukázaly své cestovní pussy, a ony se zapýřením poslechly.

Bakalář honoris causa

Pivo z tanku a pes

Buzna a Hercegovina

S buzeranty do Prahy

Nejsem žádnej gay nebo počkej!

Šťastná to žena, která je in.

In prdel.

Rozhodl se vylepšit její již tak dost spokojený život o nevěru.

K lidem, které v životě potkal, patřil též muž, jenž se zabýval pohřbíváním přejetých ježků.

Vagina a mír

Ať máš kolťák nízko u pasu,

ať jsi třeba zloděj stát…

Bez lásky nejsou klobásky!

Zahnal jsi mě do kluzkých, chlapče!

Jak bezvýznamný je náš život! Jak plíží se okolo nás. Jak si nás nevšímá, žije si svůj vlastní život! Jako bychom byli cizí.

Našemu synovi vypadl první Olbram Zoubek.

Zoubečková víla strčila pod polštář za vyoperovaný zub moudrosti rostoucí horizontálním směrem celé dvě desetikoruny.

Proč sanitka tolik houkala? Hů a hů a hů…

Daň z ubrané hodnoty

To není boj s časem, to je boj s mikroorganismy.

Ať ujetost dál zůstává s touto krajinou…

Srdce bije v temnotách našich těl.

„Tak chlapi, pojte sem, mám tady přípis od Evropský unie, s kterým vás jsem povinen seznámit.“

Chlapi si natáhli kalhoty, vstali od díží s chlebovým těstem, a přiloudali se k Jardovi.

„Tak helejte se, tady nám z Bruselu píšou, že už prej nemáme srát do těsta, když děláme chleba, že to odporuje evropskejm standardům.“

„Hovno!“

„Se posrali ne?“

S podobnými výkřiky se pekaři podivovali nad novou hláškou EU.

„Dyť to lidem nebude chutnat!“

Žena je dobrý sluha ale zlý pán.

Musí si fotografovat život a dokazovat si, že žijí.

Prasáček vepřů

Padesátiletý muž s plnovousem kráčí Jeseniovou ulicí a v ruce drží kraslici.

Již kráčejí etnologové se svými pomlázkami,

jim vstříc jdou folkloristky nabízející barevná vejce.

Znáš ten dům

3 + KKK v New Orleans

Maminko! Ten malíř na mě Chagall!!!

Orten kazí mládež.

Arcibiskup Duka

Boha pravá ruka.

Smrt tirákem nebo padající hvězdou? Jaký je v tom rozdíl?

V mladém těle sídlí stará duše. Máš zájem jen o to první. Chceš jenom svíčkovou (nikoliv bábu) bez knedlíků. To ti nikdo nedá. Leda by sis to uvařil sám.

Vystříklo to z něj, jako by nahazoval udici.

Báseň dopadla na hladinu a porvaly se o ni ryby.

Žádnou nechytil a o návnadu také přišel.

Reflektuješ tu změť, čímž k ní přidáváš další liánu, další kaluž a komplikaci.

Jaký je rozdíl mezi člověkem, který je blbec, a člověkem, který se „jen“ chová jako blbec?

Komsomolskaja pravda zvítězí nad lží a nenávistí

Zlatá kapka udeřila

do stříbrné hladiny

Roztáhla se černá kola

Vyfotit nahrát natočit zapsat

Čerstvé máslo z minulého století zabalené do starých novin

Slyšet slzu, to se mi líbí.

Sanitka v růžové zahradě přejela ženu za pultem.

V pisoárech měli sítka, aby jim močové kameny klientů neucpaly odpad.

Dívat se pod sukně sochám

tomu říkám vyprahlost

Kamennou kundou se kochám

hvízdaje Ódu na radost

Vysoké a k chodníku do oblouku ohnuté zábradlí Nuselského mostu umožňuje páchat sebevraždu skokem do údolí jen opravdovým atletům navštěvujícím každý den posilovnu, konzumujícím proteinové drinky, generujícím obrovské množství endorfinů – tomu se říká přírodní výběr nejsilnějších jedinců!

Když je kašparem žena, je to kašparyně nebo kašparka?

Napřed se vždy zeptej, jestli smíš.

Svaž si důkladně nohy, než vykročíš.

Bylo nás pět Tibeťanů.

Měkké tkáně

tká zánět

V neděli ráno jsem si udělal literární večer.

Funkcionalistická víla

Natoč nás, ať máme památku na to, jací jsme byli hnusní!

Pražský koncentrační tábor Židovské pece

Populus alba

Sub Arini park

padá listí ze stromů

i já zakopávám

V kapse od kalhot je teplo

v kapsách kabátu mrzne

Příležitost dělá přátele.

Přátelé kradou.

Tak nám exkomunikovali Tomáše Halíka.

Kam větry tam plášť

Zdálky sem dolehl poplašený výkřik čísi prdele.

Čechy v Čechách nechceme!

Silný jen v kramflekách, v ničem jiném!

Pro lidi v nouzi – www.naděje

A já su treska z Aljašky.

Důchodci dů,

hore dědinů.

Stiskl jí presso

Z těchto Norek si nechám udělat kožich.

Černé mraky na chůdách

Zelené mraky na chůdách

Márnice sádrových odlitků v Pompejích

Pinie jsou tornáda, která zkameněla

Prvního listopadu

svátek zemřelých

ze stromů padá listí

barevný sníh

Miss Understanding

Z česko-anglické konverzace:
Promiňte, jsem zesnulý.

Sorry, I am late.

Život je krátký

Stanou se z nás

archeologické památky

Na nebi se rozzářila nula v úplňku.

V Podolí

to bolí

Smíš parkovat na Praze 3 –

botou psí hovno rozetři.

Ty jeden básníku šikovná!

Když se sám ve svých očích proměníš

v hmotu, která přestává žít, obestře

tě šumění nekonečna, co znáš z dětství a

možná ještě z dřív.

Schody náhod

Dupeš po schodech k sobě nahoru. Cestou potkáváš chlapy co ti vystěhovávají nábytek: játra, ledviny, zuby, kyčelní klouby…

A v patách už ti berou schody po dvou celí rozjaření

nový nájemníci a nesou si své vlastní vybavení.

Pomilován do zásoby

Na všechny dveře se podepsal

Kašpar, Melichar, Baltazar.

Stisk stesku

Plaval jsem dlouho v úžasu tvých očí

a přál si aby se tvůj strach proměnil v lásku

Vědom si toho že můžeš vše

zaklínal jsem tě na všechen způsob

aby se stalo nemožné

a milovala jsi mě

jako jsi zdálo se mi dávno slibovala

tomu kdo tě opije a opře o zeď nářků

Síla, která nás trhá od rodin, je síla, která chce rodiny zakládat.

Holotropní dýchánek

Jako kněz, když přijímá hostii,

dotkl se rty jejích labií.

Zbavil ji nevinnosti jako dentista odvrtávající kaz.

Na rtu se mu udělala au pair.

Pojď si proň ty Poledňáková!

Pojď, vem si ho, ten televizor, a už ať tě tu s ním nevidím!

Utopenci v trapnosti se na sebe usmívají.

Ležela u stolu v louži alkoholu.

Nedostupná jak fotka

Mladá kopřiva spálí i starý mráz.

Pštros a vlaštovka jsou ptáci. Ty a já jsme lidé.

Sám doma s nábytkem na němž

polehává nedělní světlo teskně

se leskne klavír i televize mlčí

přístroje i člověk

vše číhá a jednou sesype se

Mysli si že jsi ten kluk

kterému nepřišla holka

na pohřeb a neměl na ni…

na rande vlastně a neměl na ni

žádný kontakt jen rozmázlou

fotku z hospody…

z krematoria trochu od sazí

Čí byl ten pyj jejž pod srdcem chovala? To varle jež tiskla k ňadrům?

Hlava plná včerejších úkolů. To není probuzení do nového dne.

Den starý bere tě na hůl. Sotva otevřeš oči, díváš se dozadu do tmy vlastní hlavy.

Byla taková zima že tuhly milenky

v chodbách měnily se v uhlí

Přikládalo se do kamen

To bylo teplíčko!

Kamna jsou tepla kapličkou

Pohrabáč bojovníka modlitbou

dlouhou litanií šťárá

v hořících ženách na nichž se ohřívá čaj

Milenky jdou o berlích

pomalu přechází smích

slina z koutku vytéká

pravý osud člověka

Tesař nenechal v čase díru.

Když se narodila sestra, prvních pár týdnů se k ní smělo jen s rouškou.

Z mladého nadšeného pozéra je teď pozér starší vyzařující takořka radioaktivně zkušenost hraničící s moudrostí

V čase chybí otvor, skrz který vrátit se zpět.

Čím větší sviňák, tím větší umělec.

Lidi se pořád na akce zvou

a nikdy na žádnou nepřijdou.

Důchodci jezdí se Student Agency.

Luxusně zřízený byt

20 000 zdraví nebezpečných panenek

Útěcha z onkologie

V Praze se orkán jako vždy změnil v mírný vánek a drobné mrholení.

Já jsem hrozně rád,

že nejsem doktor Rath,

a hlavně jsem rád,

že jsem doktor práv

Vychcaný telefon

Mobil podšitá

Sametová revoluce začala být maličko podezřelá ve chvíli, kdy na Václavském náměstí začali lidi zpívat song zpopularizovaný Angelou Davis, Deanem Reedem a učebnicí angličtiny pro základní školy v překladu autora textu Jó třešně zrály.

Říkám si kolikrát,

že jsem hrozně rád,

že mám doktorát,

že nejsem doktor Rath

Loď jménem Andante frčela allegro pod ligaturou nového mostu.

Nasněžilo jí do klína, jak tam tak celou noc stála na rukou s roztaženýma nohama.

Ten sýr na mě vyzrál!

Manželství je železná košile.

Láska privatizuje, co jí přijde pod ruku.

Lidé na demonstracích vykřikují hesla od svých bankovních účtů.

Ježíš je Pán prstenů.

„Mám v šatníku krtky,“ pravila s vážným výrazem v tváři ona dáma. „Je to problém je dostat ven. Strkám tam takové kuličky. Znáte to ne? Kuličky z nafty. Ale nepomáhá to. Krtci mi žerou šaty. Nenávidím je!“

Byla to namalovaná dámička, šaty jí sežrali krtci a moli zase anglicko-český slovník.

Kristýna (18) má ženské pohlaví.

Za dob komunismu řada lidí věřila, že filmový symfonický orchestr řídí delfín.

Pro návštěvu zoologické zahrady zvolila jaguáří kalhotky

Do zoologické zahrady zakoupili dva nové nosohltany.

Hospoda „Božská komedie“ v Libuši

Není to vybíjená, nemáš druhej život.

Ženské mužstvo dosáhlo výrazných výsledků.

V temném příkopu u silnice lasičky konaly svou krvavou práci na ptáčcích, srna přecházela silnici a v dálce se smrákalo, slunce zpoza hor osvětlovalo zespodu čáry po letadlech, idylicky močil a kolem letěla žíznivá moucha.

Bohyně Kálí a Bůh Také

Striptérka přinesla svou kůži na trh.

Daní praktičnosti je neschopnost umělecké tvorby.

Písky pískly a uhlí uhlo.

Tak jako brazilští indiáni objevili tajemné spojení mezi liánou a listem na výrobu ajahuasky, bavorští domorodci přišli, čert ví jak, na vynikající účinky tajuplného spojení chmelu s ječmenem.

A tak jako divine molecule je od narození přítomna v každém člověku i candida albicans – miniaturní sup mrchožravý.

Vidoucí básníci častokráte bývají obalamuceni světlem a optickými klamy a barvami, jež světlo působí.

Dobrou hruď, slečno.

Suchý Klaus a suchý zip drží a nepustí.

Mozkové příhody lišky Bystroušky

Konvertoval z alkoholismu na buddhismus.

Salonní buddhista

Paní z plakátu má obličej jako moře, po němž plují ústa.

Smutné jako plakáty stran, které prohrály, po volbách.

Vše, co vychází z mých úst pozbývá smyslu.

Slepička nechal otevřený kohoutek.

Slunce v úplňku.

Vesmír je mozek a všechno v něm jsou myšlenky.

Stavební spoření s liškou podšitou

Smrdí smrtí.

Vlna, která uschla.

Žádná žena mi nemůže dát to co jiná žena.

Dal si vědecky vína.

Ega do sebe narážejí, vydává to zvuky podobné lidské řeči, nikdo je neposlouchá.

Básně se vyplatí psát, obrazy malovat jen ve velkém.

Granty, granty, granty,

ať mám víc než tamty.

Když chci tak nemůžu.

Když nemůžu tak chci.

„Už to nebudu já,“

japonský sebevrah zdůvodnil manželce, proč se neomluví.

Orlík – Staré Sedlo u Žďákovského mostu.

U kostela hrob č. 26

Naďa Bilincová

Možnosti tu byly.

Araf znamená velšsky zpomal.

Arafat arabsky hora poznání.

Čin čin znamená japonsky penis.

Přípitek muže činu činu.

Bez pláče nejsou koláče.

Epitaf Revue Pandora:

Zde odpočívá naděje,

poslední z božských darů,

zahrabána až na dně je

hned vedle obtýd. Tvaru.

Vyoperovali mu ze zadku

archeologickou památku

Držím redukční pietu.

věta z překladu:
„svody tvoří ocelové pouzdro a výstupové žebříky“
Bleskové svody a bleskoví svůdci
Srdce v ocelovém pouzdru a výstupové žebříky k hrdým tvářím odmítajících
Jen bleskovému svůdci je dáno pomocí výstupového žebříku ztéci srdce v ocelovém pouzdru!

Ucho džbánu naší lásky se trhalo dlouho.

Zpěněná vlna na suchu

Dítě uklouzlo po použitém prezervativu pohozeném vedle postele rodičů a zabilo se.

Chceš uspět v soutěži a nic nevyhrát?

Prohlížela si mě

škeblemi svých očí.

Citát z článku na Seznamu: „Břeclavskem zase obcházel muž ve věku mezi 36 a 40 lety s hnědýma očima a černými krátkými vlasy, navíc s tmavým knírem pod spodním rtem.”

Vévodkyně Botryotinia Fuckeliana ho vyzvala k procházce po své vinici.

Úřední hodiny

smutně bijú

od osmi do šesti

bim bam

Papež se rozloučil s Českem a odletěl (novinky.cz, 28. 9. 2009)

Maledivy. Malé dívky jsou malé divy, velké dívky jsou velké divy atd.

Manželství jsou železné kalhotky.

Je čas do popelnic házet

čas popelnice vybírat

Je čas do schodů se plahočit

čas jezdit po zábradlí

Je především po všem

Nápis v lékárně:

„Svoboda pro nosy“

Teen sex v Týnském chrámu

Když zemře policajt, promění se v dopravní značku.

Slobodan zemřel ve vazbě.

Pan Plamen se upálil.

Pan Uhlodán Uhlohydráty.

Pěstírna žampionů Hrma

Taneční páry nad hrncem

Pohřeb potřeb

Válka s laloky

Péro mightier than pen

Útěcha z gerontologie

Jsem kuře, jež hrabe zadarmo.

Boty do roboty

bota do robota

Z mrtvého těla se dítě nezrodí

otec se synem

sen s bděním

muž s ženou

jsou si souzeni

a přece spolu nezní

titulek v novinách 30. 4. 08:

„Vláda narazila s církevními restitucemi. Tlustý se jim postavil.“

Just buried (nápis na pohřebáku)

V domě shořela i kniha Williama Styrona „Zapal tento dům“.

Halucinogenní svatba

Bůh samot

V příbalové informaci k jeho tělu chybělo varování: stykem vznikají děti. A proto ten pláč, když se v jejím těle objevila miniaturní živá kulička a přestala menstruace.

Every Claudia has a silver lining.

Gute Fahrt

Good fart