Tuto neděli proběhnou volby do německého spolkového sněmu. Země však žije volbami už nakolik týdnů. Kandiduje 48 politických stran, ale k většímu překvapení pravděpodobně nedojde, nejsilnější stranou zůstane CDU (Křesťanskodemokratická unie) a Angela Merkelová se už počtvrté stane kancléřkou. „Chci znovu kandidovat. Jsem součástí řešení. Nebudu utíkat před problémy!“ , řekla v televizním pořadu Anne Will. CDU má společnou kandidátku se svou sesterskou stranou CSU (Křesťansko-sociální unie Bavorska), jejímž lídrem je bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann.

Jediným protihráčem Merklové v souboji o pozici kancléře je Martin Schulz, člen SPD (Sociálně-demokratická strana Německa), která podle nejnovějších předvolebních výzkumů zaostává o 14 % za CDU (další informace zde). Její volební preference se pohybují kolem 23,5 %a Schulz doufá, že na svou stranu přetáhne zatím nerozhodnuté voliče, kterých je hodně.

Když se Schulz začátkem tohoto roku stal nástupcem Sigmara Gabriela, předvolební preference SPD se okamžitě prudce zvedly. Tento tzv. „Schulz-efekt“ se ale již postupně vytratil. Na začátku září pak proběhla jediná televizní debata mezi oběma potencionálními kancléři, která poukázala – i díky otázkám novinářů a faktu, že CDU a SPD spolu tvoří současnou vládní koalici – spíš na shodu názorů než na rozdílnost programů. Tento „duel“ byl pak následně v německých médiích ironicky označen za „duet“. Snad jediným překvapením bylo Schulzovo prohlášení, že by jako kancléř ihned zastavil vyjednávání s Tureckem o vstupu do EU, čímž popřel program své vlastní strany. Schulz řekl, že žádný Němec nemůže bezpečně vycestovat do Turecka a úlohou příštího kancléře bude upozornit Turecko na fakt, že „všechny červené linie jsou již překročeny“. Merkelová je v přístupu k Turkům umírněnější, i když ani ona osobně si nedovede představit vstup Turecka do EU. Upozornila však na skutečnost, že s přerušením jednání by muselo souhlasit všech 27 členských zemí EU. Merklová v duelu zmínila také Němce, kteří jsou z politických důvodů v Turecku vězněni. Jejich propuštění by chtěla dosáhnout zvýšením ekonomického tlaku na Turecko. Tóny z Berlína se samozřejmě nelíbí Turecku, kde „duet“ vyvolal značné rozhořčení, a i proto se vztahy mezi Německem a Tureckem znovu zhoršují.

Šanci uspět ve volbách má i Levice, která je z části přetransformovanou bývalou komunistickou stranou a je silnější v bývalém východním Německu. Vedou ji Sahra Wagenknecht a Dietmar Bartsch. Podle předvolebních výzkumů strana dosáhne 9 % voličských hlasů. Nepříliš dobře si zatím vedou Zelení s 8 % voličů a s Cem Özdemirem a Katrin Göring-Eckardtovou v čele. Christian Lindner se jako lídr FDP (Svobodná demokratická strana) snaží o comeback do parlamentu. Strana je zatím na 9 %. AfD (Alternativa pro Němcko), která nebyla a není v parlamentu zastoupena, se podle prognóz pohybuje rovněž kolem 9 % hlasů. Její kandidátku vedou Alexander Gauland a Alice Weidel. Je to ona pravicově-extremistická či pravicově-populistická strana, kterou podporuje Václav Klaus, který se letos jako host účastnil jejich mítinků.

Hlavní témata letošních voleb nemohou být jiná než uprchlíci a obrana proti terorismu. CSU požaduje horní hranici pro příjem uprchlíků, má ji být 200 000 lidí ročně. Ve společném programovém prohlášení CSU a CSU však jen stojí: „Chceme, aby počet uprchlíků, kteří k nám přijdou, zůstal trvale nízký.“ Podle SPD má zůstat právo na azyl nedotčeno, ale celková situace se nesmí vymknout kontrole. Levice, Zelení a FDP jsou proti jakékoliv horní hranici pro uprchlíky. AfD naopak vyžaduje přísnou horní hranici a přílivu uprchlíků chce bránit mimo jiné i uzavřením hranic.

Na potírání terorismu mají strany zcela rozdílné názory. Unie je pro rozšíření pravomocí Společného protiteroristického centra Německa (GTAZ) tak, aby mohlo být závazně rozhodováno o protiteroristických opatřeních. Doposud centrum slouží spíše jako platforma výměny informací. SPD je pro zřízení evropského antiteroristického centra podle vzoru GTAZ. FDP pak prosazuje vyškolení Europolu k EU-policii a také zřízení zpravodajské služby EU. V jednotlivých programech jsou však skryté i další obsahy, o kterých není moc slyšet, ale které mohou mít vliv na běžný život Němců. Jedná se například o využívání kamerového systému. Unie je pro instalování kamer v nákupních centrech, fotbalových stadionech nebo dopravních uzlech, stejně jako AfD, která je chce navíc vybavit softwarem na rozeznávání obličejů. SPD mluví o využití kamer jen tam, kde „budou napomáhat eliminovat nebezpečí a zabezpečovat důkazní materiál“. Zelení a FDP jsou pro užívání kamer v určitém měřítku, ale určitě ne plošně. Další otázkou je míra využívání těchto a dalších dat bezpečnostními složkami (Sicherheitsbehörde).

Podle předběžných odhadů bude pro CDU-CSU po volbách možné vytvořit opět tzv. velkou koalici s SPD, proti které se však vyslovil Martin Schulz. Početně by byla možná i tzv. Jamajka (FDP, Zelení a Unie). Spojení CDU-CSU s FDP nebo se Zelenými ale pravděpodobně nebude stačit pro parlamentní většinu. O to se ale rozhodne v následujících dnech.