Ve dnech 7. a 8. července proběhlo v Hamburku setkání skupiny G20, ve které jsou zastoupeny ekonomicky nejsilnější státy světa. Na pravidelných schůzkách se setkávají nejen nejvyšší představitelé států, hlavy států a předsedové vlád, ale také vysocí funkcionáři a zástupci nejvlivnějších ekonomických organizací. Do Hamburku přiletělo 6 000 delegátů a s nimi i na 3 000 novinářů. Hlavními tématy summitu byly terorismus, změny klimatu a volný trh, vedlejšími – migrace, zdravotnictví, situace v Africe, podpora žen nebo digitalizace.

Letos se mělo jednat o rozhovory velice náročné, nešlo totiž jen o dosažení nových pokroků, ale také o to, obhájit dosavadní standardy. Jednání podle Süddeutsche Zeitung komplikoval především americký prezident Donald Trump. V otázkách ochrany klimatu se Trumpovy postoje rozcházely se zbylými devatenácti účastníky jednání. Již několik týdnů před summitem totiž oznámil vypovězení Pařížské dohody, která má po roce 2020 upravit množství emisi CO2 a navázat na Kjótský protokol. Zároveň skupina přijala formulaci, že USA chtějí s ostatními zeměmi úzce spolupracovat a pomáhat jim „v čistším a účinnějším využití fosilních paliv“. Taková formulace je nezvyklá a také sporná, jelikož využívání fosilních paliv má být ukončeno vzhledem k naplnění cílů právě Pařížské dohody. Ochránci životního prostředí proto vyjádřili obavu z návratu uhelné těžby. Jiní tuto větu označují za „most“ pro Ameriku, který může jednoho dne vést zpět k dohodě o ochraně klimatu. Po tom, co německá kancléřka Angela Merkelová oficiálně oznámila výsledek devatenáct proti Trumpovi, zpochybnil ratifikaci dohody i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Dlouhá diskuse se odvíjela i kolem zavedení volného trhu. Nakonec našli účastníci společný kompromis ve formulaci, která mluví o volném obchodu bez „protekcionismu“. V závěru zprávy se ale mluví i o „legitimních ochranných instrumentech“ proti nečestným obchodním praktikám. Podle Süddeutsche Zeitung si ale mohou jednotlivé země tyto věty vyložit po svém. Jestli je v nich zahrnuto i Trumpovo clo pro německé automobilky, zůstává nejasné.

Přáním evropských zemí byly také rozhovory o řešení uprchlické krize. Ani tam však nepanovala názorová shoda. Přinejmenším se povedlo sjednotit se v přístupu k převaděčům a překupníkům. Avšak sankce jako zákaz cestování nebo zablokování majetku pašeráků nebudou díky protestům Ruska a Číny zavedeny. Oznámena byla sice určitá opatření, která jsou však nejasná. Také myšlenku zapojit do problému OSN se nepovedlo prosadit. Oproti tomu se všech dvacet zemí shodlo na „boji proto terorismu“. Má se silněji zakročit proti jeho financování a také proti propagandě na internetu. Záměr lépe zamezovat praní špinavých peněz a zlepšit informační politiku mezi vyšetřovateli není nový, ale konkrétní změny v praxi zatím pokulhávají.

Jako úspěch G20 se dá hodnotit i dohoda o klidu zbraní v Sýrii, která byla oznámena po schůzce prezidentů Putina a Trumpa. Otázkou není jen, jak dlouho bude příměří trvat tentokrát, ale také, jak si vysvětlit nečekané přátelství mezi Trumpem a Putinem. Z německých médií si totiž člověk snadno odnese zdání, že největším přínosem summitu bylo osobní setkání amerického a ruského prezidenta. Dojem ze summitu ale kazí mlžení o válce na Ukrajině. Chování západních zemí se nejspíše řídilo mottem: „Jen Putina nenaštvat.“ Dalším kazem na kráse byl přístup německé veřejnoprávní televize Phoenix, která do svého speciálního programu věnovanému summitu pozvala historika a podnikatelského poradce Alexandra Rahreho, který se měl jako expert vyjadřovat k politice Ruska. Rahr byl však během krymské krize několikrát nařčen z pro-ruského lobbingu, který se odvíjí od jeho práce pro Gazprom.

Velice nepříjemné byly tyto dny pro obyvatele Hamburku. Museli čelit uzavírkám a také protestům odpůrců summitu. Problémem nebyli pokojní protestanti, kteří vyjadřovali svůj nesouhlas s globalizací, ale ti, kteří do Hamburku přijeli, aby zde dali průchod své agresi, která nenesla žádný politický podtext. V noci z pátku na sobotu pak situace ve městě eskalovala. Podle policie se jednalo o 1500 výtržníků, kteří zdemolovali hlavní ulici ve čtvrti „Schanzenviertel“. Televizní záběry jakoby nezachycovaly ulice německého města. Vládl chaos, hořely odpadkové koše a zátarasy, demonstranti házeli po policistech kameny, lahve, dělobuchy, drancovali obchody a demolovali auta. Policisté byli vyzbrojeni vodními děly, slzným plynem a obušky. Roztržky mezi policií a vandaly navíc doprovázely hloučky čumilů, pro které byly násilné střety zdařilým happeningem. 144 osob bylo zatčeno a dalších 144 skončilo v ochranné vazbě. Zatímco Angela Merkelová, Donald Trump a další účastníci summitu poslouchali Beethovenovu Devátou v Labské filharmonii, došlo v ulicích i na zásah speciálního komanda. Ve městě pomáhaly posily i z dalších spolkových zemí – zasahovalo celkem 21 000 policistů. Zásah následně vyvolal ostrou kritiku, jelikož policie neměla být na tuto událost dobře připravena.

Summit skupiny G20 nemá žádnou legislativní moc, ale zato velký politický vliv. Ohromujících výsledků ale dosaženo nebylo, zato však obrovských nákladů. Setkání čelných představitelů světa bude německé daňové poplatníky stát minimálně 130 milionů Euro. A největší náklady si vyžádala právě bezpečností opatření.