Co napsat k volbám, které dopadly podle předpokladu? A jejichž jedinou hádankou bylo obsazení čestné pozice třetího na čáře? Výsledky německých voleb do Bundestagu sice odpovídají prognózám, ale k drobným posunům přece jen došlo.

Německá média zdůrazňují, že obě nejsilnější strany CDU-CSU (33 %) a SPD (necelých 21 %) dosáhly svých nejhorších volebních výsledků v novodobé historii (tedy od prvních poválečných voleb v roce 1949, byť CDU-CSU v roce 1949 měla 31 %). CDU-CSU oproti minulým volbám ztratila 8 %, SPD pak 5 %. Na oplátku v Bundestagu zasednou zástupci hned sedmi politických stran (CDU-CSU, SPD, AfD, FDP, Die Linke, Grüne), což je také historický rekord. V reakci na první výsledky volební lídr SPD oznámil, že jeho strana odchází do opozice, čímž vyloučil pokračování dosavadní velké koalice. Vzhledem k předvolebním prohlášením tak ze zdánlivě mnoha možností zbývá pouze jediná: tzv. koalice Jamajka; CDU-CSU, FDP, Grüne. Tyto strany již spolu párkrát vládly na zemské úrovni, nicméně na celostátní by to byla premiéra, která se bude rodit jistě dlouho a v nelehkých bolestech. Zvláště průsečík zájmů unie a Zelených může být velmi křehký, i když nikoli na typicky „zelených“ tématech jako ekologie, nýbrž mnohem spíše na bezpečnostní nebo aktuálně migrační politice. V těchto ohledech jsou Zelení mnohem liberálnější a otevřenější všem příchozím, nežli konzervativní CDU-CSU.

Jak bylo řečeno, pro dosavadní koalici, byť se jedná o úspěch, dopadly volby nevalně. Byť existuje matematický model koalice SPD, Linke, Zelených a FDP, je v podstatě jisté, že bez Angely Merkelové coby budoucí kancléřky žádná vláda nevznikne. Tím se jí podaří vyrovnat rekord svých předchůdců Konrada Adenauera a Helmuta Kohla. Bylo by ovšem chybou neočekávat žádné změny, úspěch AfD je vnímán jako malé politické zemětřesení. Volební výsledky nedávají příčinu slavit ani Zeleným nebo postkomunistické levici, oproti minulým volbám zůstaly v podstatě na svém. Slavit vstup do Bundestagu tak může především FDP s 10,5 % a nejvíce AfD se 13 %, které jí stačily na třetí místo.

Pro své postoje a výroky nejvíce pozornosti vzbuzuje právě AfD (Alternative für Deutschland). U nás bývá zkratkovitě definována jako „protiuprchlická“, případně populistická či protestní strana, její záběr je však širší. Program lze dle jiného předobrazu shrnout do hesla Německo na prvním místě. V případě neprovedení nespecifikovaných reforem v EU pak EU opustit, vrátit se k německé marce, vrátit se k energetice založené na fosilních palivech, vůbec „vrátit Německo Němcům“, možná vůbec vrátit se do historie, ať by měla být jakákoli, a pak také nepřijímat uprchlíky, snad cizince vůbec.

Více než svým programem je strana ovšem známá výroky svých představitelů, kteří tak velebí činy německých vojáků ve světové válce, nechtějí připomínat holocaust, vystupují proti všem menšinám, dokonce hovoří o tajemné hrstce vládnoucí světu (variace na židovské spiknutí) a vůbec si libují ve spikleneckých teoriích. Možná pochopitelně tak imponují všem vyznavačům podobných blábolů a „bojovníkům“ s „politickou korektností“ všude jinde. Proč ji podporuje Václav Klaus, ví Bůh. Ale podobně nepochopitelně k ní v Čechách vzhlíží další zneuznaní, kteří nechápou, jak Angela Merkelová mohla opět vyhrát volby, i přes ten „děs“ a „hrůzu“, které má být příčinou, i když se jaksi neví jaké a jak.

Úspěch AfD navíc zřetelně ukázal na jakési mentální rozdělení starých a nových spolkových zemí. V bývalém východním Německu byla ve volbách za unií již druhou nejsilnější stranou, třebaže tam tvrdě soutěží o přízeň s postkomunistickou levicí. Měli-li by volit pouze muži, měla by být dokonce vůbec nejsilnější stranou. Nejsilnější byla v obvodech obepínajících Šluknovský výběžek, kde zvítězila. Platí tak, že tam, kde je cizinců či uprchlíků nejméně, jsou protimigrační nálady nejsilnější. To v České republice platí také, jen nám chybí ty staré spolkové země. Přestože AfD ukrojila voliče víceméně všem stranám, nejvíce jejímu výsledku pomohli tzv. „nevoliči“, tedy lidé v minulosti se voleb neúčastnící. O volebních výsledcích rozhodla relativně vysoká 76% účast.