Bylo mi asi šestnáct let a právě jsem se vrátila z prázdnin. Doma nikdo nebyl a nešel elektrický proud. Našla jsem ve skříni na chodbě tranzistor. V letním podvečeru jsem začala hledat program, který by mě zaujal nebo alespoň zaplnil ticho prázdného bytu. Nechala jsem puštěný rozhovor, ve kterém nějaká žena mluvila o Fučíkovi. Ta žena tvrdila, že Fučík donášel na svoje soudruhy gestapu výměnou za to, že mohl psát ve věznici svoji reportáž. Zaujala mě věta, kterou vyslovila: „Například udal manžele Borškovy.“ Myslela jsem…