Poslední skandál v německém Bundeswehru vyvolává dojem, že patří do úplně jiného světa, do světa literárního, filmového či divadelního. Přímo volá po uměleckém zpracování. Navíc vykazuje potenciál k delšímu pokračování. Drama o třech dějstvích by mohlo vypadat následovně:

První dějství: Povídám, povídám pohádku…

Je chladný listopad loňského roku. Nadporučík Franco A. vydávající se za syrského uprchlíka Davida Benjamina sedí u stolu v střídmě zařízené místnosti společně s jiným vojákem, předkladatelkou a úředníky, kteří zkoumají jeho žádost o azyl z května téhož roku. Nikdo ze zúčastněných nepoznal, že před nimi nesedí syrský běženec, ale docela obyčejný Němec, tedy až na skutečnost, že se jedná o vojáka z povolání. Franco A. je sám se sebou spokojený, možná se i diví, že mu zatím všechno vychází, i když měl několikrát namále. Mluví francouzsky. Zúčastněným právě odvyprávěl legendu svého života, která by se sice po podrobnějším zkoumání rozpadla na malé střepiny, ale všichni jeho pohádku přijali a nikdo se jej na nic nezeptal, nikdo se nevyptával. Nikoho nenapadlo zeptat se, jak to, že gymnázium, do kterého měl chodit, se nenachází v Tel al-Hasselu, údajném místě jeho bydliště, ale ve dvacet kilometrů vzdáleném Aleppu? Ani tehdy, když vyprávěl, že byl pronásledován Islámským státem kvůli svému židovsky znějícímu jménu, a že hospodářství jeho rodičů bylo armádou IS napadeno, nechtěl nikdo vidět jeho údajná zranění po granátech, nebyl přivolán lékař, ani fotograf k dokumentaci jizev.

Rodilý Němec Franco A. získal v Německu azyl.

Od této doby má dvě identity: je uprchlíkem žijícím v ubytovně a pobírajícím sociální dávky ca 400€ měsíčně, a zároveň vojákem, který každé ráno nastupuje pravidelně do služby. Kdyby si na letišti ve Vídni-Schwechat nepřišel vyzvednout pistoli kalibru 7,65 mm, kterou tam předtím ukryl v šachtě na záchodě, možná by svůj dvojí život žil ještě hodně dlouho. Ve Vídní na něj však čeká policie a nasadí mu želízka.

Vyšetřování začíná.

Ke konci prvního jednání, potom, co se přijde na jeho podvod, by pak začalo pátrání po odpovědích na otázku: Kdo je Franco A. alias David Benjamin? Kladný hrdina, který se snažil odhalit špatně fungující státní aparát a který chtěl svá zjištění uveřejnit a upozornit tak na možná nebezpečí pro Německo? Nebo se jedná o potencionálního atentátníka, který chtěl plánovaný čin svést na údajného uprchlíka a vyvolat vlnu rozhořčení proti Syřanům a uprchlíkům vůbec?

Franco A. mlčí.

Druhé dějství: Uršula zasahuje…

Ministryně obrany Ursula von der Leyen, bývalá ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež, vstupuje na scénu. Je v těžké situaci, musí nějakým způsobem zareagovat a k vzniklé situaci se vyjádřit. Když v roce 2013 přebírala křeslo po Thomasi de Maizièrovi, který se snažil zachránit, co se dalo, po svém předchůdci Karl-Theodorovi Guttenbergovi, jenž se proslavil především svými  inscenovanými fotografiemi a plagiátorstvím své disertační práce, ještě netušila, co ji u armády čeká. Předstoupí tedy před televizní kamery a s ustaranou tváří prohlásí, že „Bundeswehr má problém se svým postojem a má jednoznačně slabá místa ve vedení na různých úrovních.“ Kritizuje také špatně pochopenou pospolitost mužstva, která měla zabránit tomu, aby byly předávány důležité informace, což se týká především případů sexuálního ponižování a šikany.

Podotýká, že magisterská práce Franca A., psaná ve Francii, obsahovala rasistické názory. Tato skutečnost však nebyla zaznamenána v jeho osobních aktech, a nebyla hlášena Vojenské zpravodajské službě (Militärischen Abschirmdienst – MAD). Za svůj rasismus, který v práci prezentoval, dostal Franco A. od armády jen napomenutí, a musel napsat práci novou. Franco A. tvrdí: „Nejsem rasista ani pravicový extremista. Práci jsem psal pod časovým tlakem.“

Ministryně říká, že podobné záležitosti jsou v armádě přehlíženy, a pak pomalu kvasí, a proto dochází k takovým aférám. Říká, že se Bundeswehr musí zaměřit na přezkoumávání, koho chce mít ve svých řadách, a koho ne. Co se akceptovat nedá, je podle ministryně politický a religiózně motivovaný extremismus. Za všechny tyto skandály však přejímá svůj díl odpovědnosti.

Třetí dějství: Rozčilení vojáci

Třetí dějství by mohlo začít vystoupením předsedy Bundeswehrverbandu André Wüstnera: „Politikové na vojenských stanovištích, lidé z Bundeswehru a jejich rodinní příslušníci, mnoho vojáků na zahraničních misích – všichni jsou z tohohle zobecňování zděšeni.“

Wüstner ještě přikládá polínko do ohně: „Čekám od ní, že obratem vysvětlí, jak k takové výtce, že celý Bundeswehr má problém s vedením a svým postojem, mohlo dojít.“

Ministryně se ocitá pod tlakem a ostrou kritikou. Jak bude reagovat? Omluví se? Nejsou, jak zaznívá z vojenských řad, ona pochybení v Bundeswehru také jejími pochybeními? Ursula von den Leyen odřekla svoji plánovanou cestu do USA a zůstává doma. Mezitím byla svolána schůzka s generály a admirály, tématem je její kritika Bundeswehru…

Franco A. sedí ve vyšetřovací vazbě. Včera měla německá policie zadržet jeho komplice.

Přes WhatsApp-chat si měl se stejně smýšlejícími vyměňovat štvavé texty. Zadržen byl také jeden z jeho přátel, Matthias F., u kterého byla nalezena munice Bundeswehru.

Open end.

Potlesk.

Širší materiály k divadelní hře na Spiegel Online a Zeit Online.