Jsem bohatý člověk. Vidím, slyším, cítím…Pozoruji. Vnímám hluky, pachy, obrazy, mikrosvět stísněných prostor dopravních prostředků, drobné interakce, animozity… Město tepe, je nabité zvuky, hluky. Cítím jeho neurózu, sluchátky si uši nezakrývám. Kavárny a hospody s hlasitou hudbou rádoby v pozadí. Vstoupit do leckterého obchodu, kde přebasovaná melodie duní do prostoru daleko před vstupní bránu, to chce odvahu.. Venku probíhající letní opravy ulic a chodníků.. Obcházím velkým obloukem obludné stroje, utíkám. Klidných míst je málo. Ticho jsme z měst vytlačili, je vzácností. Přemýšlím, jakou cenu má…