Vendelín Vopička vyběhl z oprýskaného modrobílého paneláku ven do deště. Snažil se v běhu rychle dopnout kabát a ohrnout si jeho límec až ke krku, ani ne tak kvůli studeným kapkám a ledovému větru, ale hlavně proto, aby mu nezmokla košile s bílým límečkem – modrá barva košile by pak mohla snadno vzlínat nahoru a zamazat bílý límeček modrými fleky. To úředníci obzvlášť neradi viděli: člověk, který přišel na úřad s umazaným bílým límcem modré košile pak neměl žádnou šanci dosáhnout svého, i kdyby měl všechny paragrafy na…