Claudio Magris: Nekonečné cestování
Cesta začíná vždycky znovu, vždycky má co začít, stejně jako bytí, a každé její označení je prolog; jestli se cesta světem promění v psaní, protáhne se pak v přesouvání ze skutečnosti na papír – psaní poznámek, jejich upravování, částečné škrty, jejich přepisování, přesouvání, obměňování jejich uspořádávání. Sestřih slov a obrazů, zachycených z okénka vlaku nebo při přecházení ulice a při zacházení za roh. Pouze se smrtí, píše Karl Rahner, velký teolog budoucnosti, končí status viatoris člověka, jeho existenční situace cestovatele. Cestování má tedy co do činění se smrtí,…