Jsou autoři, kteří bývají označováni za svědomí národa. Jejich díla jsou provokativní, inspirující, obvykle nesouznící s výkladovým mainstreamem, více či méně polemizující jak se zažitými výklady, tak někdy i s doložitelnými fakty přibližující je k tvůrcům spikleneckých teorií. První běloruský laureát Nobelovy ceny za literaturu, Světlana Alexijevičová, se takovému zařazení vymyká. Pokud je pravda, že čím pravdivější příběh je, tím obtížněji se čte či poslouchá, mohla by být laureátem právě takové ceny, pokud by existovala. Alexijevičová se do takových disputací nepouští. Pokud má názor, zůstává skryt,…