Zde by mohla být vaše reklama
Byly to nejkrásnější kožené rukavičky, jaké jsem kdy v životě viděla. Tenoulinké jako růžový okvětní lístek, hnědáková kůže vyčiněná tak jemně, až jako by oslňovala zevnitř (kůže, co okamžitě připomene císařské koně a jejich hedvábné zádě v aréně Hofreitschule!), s jemným drobounkým vzorkem na zápěstí (a to vše – ruční práce, ach bože!). Okamžitě mi obepnuly ruku silným, milujícím stiskem „druhé kůže“, po čemž se takto oděnou ručku chce už jen hladit jako císařského koně. Hladit a obdivovat, roztáhnout prsty proti světlu, zatínat a rozevírat pěstičku: ach! A tak…